Na stavu ruského námořnictva se výrazně podepsala špatná ekonomická situace. Země ztratila i největší loděnice, kde mohla stavět velké lodě.
Během studené války sovětské námořnictvo za svými západními soupeři zaostávalo, ale i přes to se snažilo být co nejsilnější. Ve výzbroji mělo v roce 1990, tedy těsně před rozpadem SSSR, 657 lodí. Po rozpadu SSSR většina lodí připadla Rusku, i když některé získala třeba i Ukrajina. Ovšem už po 25 letech byla ruská flotila jen pouhým stínem té sovětské. Na moře mohla v roce 2015 vyslat jen 172 plavidel.
Zůstala jediná letadlová loď
V mnoha oblastech je vidět, jak Rusko muselo šetřit a řady plavidel se zbavit. Papírově mělo sovětské námořnictvo v roce 1990 celkem 7 letadlových lodí nebo nosičů vrtulníků. Nelze si ale představovat lodě jakými jsou americké nosiče. Navíc mnohdy na jejich palubě byly jen vrtulníky a několik letadel Jak-38. V roce 1990 vstoupila do služby letadlová loď Admirál Kuzněcov. Ta již nese 24 letadel a je jediným nosičem, který Rusku zůstal. Je již ale několik let v opravě, kterou zkomplikovaly i závažné havárie.
Na co sovětské námořnictvo vždy dbalo, byla jeho ponorková flotila. Věřilo, že ponorky se mohou stát trumfem proti silnějšímu západu. Ve výzbroji Sovětského svazu bylo v roce 1990 plných 59 ponorek, které mohly nést balistické rakety s jadernými hlavicemi. Řada byla zastaralá a proto jich Rusko mnoho vyřadilo. V roce 2015 už jich bylo jen 13. Ovšem nutno říci, že moderních. Především nejnovější ponorky třídy Borej jsou tiché a silně vyzbrojené. Jsou považovány za opravdovou světovou špičku.
To samé platí například i o jaderných ponorkách třídy Yasen. Ty ve výzbroji nemají balistické rakety, ale řízené protilodní střely a hlavně naváděné rakety typu Kalibr, s nimiž mohou útočit na cíle hluboko ve vnitrozemí. Ovšem Rusko se snažilo mít řízenými střelami vyzbrojené i nejaderní ponorky. Moderní Rusko udržovalo i flotilu útočných ponorek, i když i ta dnes čítá jen 15 plavidel.
Oprava křižníku trvá již čtvrt století
Námořnictvu také zůstala jen polovina velkých jaderných křižníků třídy Kirov. Dnes má jen dva. jmenovitě to je Petr Veliký a Admirál Nachimov. Druhý křižník je na rekonstrukci, která začala v roce 1997. Měla být hotova v roce 2022, ale dokončení je aktuálně přesunuto na rok 2024. Rusku pak zůstaly tři nejaderné křižníky třídy Slava. Dnes má jenom dva, protože křižník Moskva byl potopen ukrajinskými raketami. Velké lodě Rusko není schopno stavět, protože loděnice v Mylolajivu, které to v době SSSR dělaly, jsou Ukrajiny.
I proto 10 torpédoborců, které si dnes ruské námořnictvo udržuje, jsou lodě sovětských konstrukcí, přičemž nejmladší z nich byl zařazen do služby v roce 1993. Co Rusko dokáže, je stavba moderních fregat a menších plavidel. Za zmínku stojí 7 fregat tříd Admirál Grigorovič, Gepard a Admirál Gorškov. Jde o lodě, které jsou vyzbrojeny moderními raketami, například střelami Kalibr i novými hypersonickými protilodními raketami Zirkon.