Totální nepořádek v přední ruské zbrojovce: do tajné výrobny leteckých střel měly přístup fiktivní uklízečky, mohlo jít o špióny

Ve zbrojních podnicích, které dodávají zbraně armádě – a to včetně těch vysoce moderních – většinou platí velice přísná pravidla. Není divu, protože mohou být lákavým cílem pro špionáž, případně nějaké záškodnické akce. Ovšem v jednom z klíčových zbrojních podniků Ruska podle všeho minimálně rok vládl nepořádek, který nyní přiznávají i tamní média. Jedná se o výrobce různých ruských střel Tactical Missiles Corporation z Koroljova.

Černé duše v sekci uklízeček

Že zbrojovka fiktivně zaměstnávala osm uklízeček by samo o sobě pozornost nevzbudilo, vykazovat „černé duše“ je všude ve světě běžnou praxí mnohých firem, resp. jejích odpovídajících zaměstnanců, s cílem zpronevěřit peníze. Bezpečnostní orgány nicméně zjistily, že ačkoliv uklízečky neexistovaly, používal někdo „jejich“ karty a do areálu závodu vstupoval, a to hlavně v nočních hodinách. Otázkou zůstává, zda jsou informace pravdivé a nejde jenom o hru nebo boj o moc; na druhu stranu si lze představit, že například špioni by mohli mít o dění v továrně zájem.

iZdroj fotografie: Uživatel Allocer / Creative Commons / CC BY-SA

Firma totiž produkuje celou řadu moderních ruských zbraní, hlavně těch určených pro letectvo. Vyrábí různé druhy střel vzduch-vzduch, z nichž nejzajímavější bude R-77M určená pro bojové letouny páté generace Suchoj Su-57 Felon. Jde o střelu, která má dle papírově udávaných údajů převyšovat americkou AIM-120D AMRAAM. Její dosah je 180 až 200 kilometrů, disponuje aktivním naváděním a radarem typu AESA; vedle toho je schopná prudkých manévrů a používá laserový přibližovací zápalník.

Továrna vyrábí i jiné moderní střely

Další zajímavou zbraní z produkce firmy je taktická střela vzduch-zem Ch-38. Jedná se o novinku zavedenou do výzbroje ruského letectva v roce 2015. Určena je letadlům jako jsou stíhací bombardéry Suchoj Su-34 Fullback nebo bojové letouny Su-57, ale používat by ji měly i ruské bitevní vrtulníky. Je přesně naváděná laserem nebo za pomoci aktivního radaru, a je schopna zasáhnout cíle vzdálené až 40 kilometrů; hmotnost její hlavice je přitom až 220 kg.

Firma je udávána i jako výrovce původně sovětského superkavitačního torpéda VA-111 Škval, které zůstalo dodnes ve výzbroji ruských ponorek, přičemž dosahuje rychlosti až 200 uzlů. A to díky díky jakési „bublině plynu“, která ho obklopuje. Disponuje přitom bojovou hlavicí o hmotnosti 210 kilogramů. Na blízkou vzdálenost jde o velmi nebezpečnou zbraň, na dálku je však nepoužitelná, neboť i nejnovější verze má dosah pouze kolem 15 km.