Jaké výhody má těžce obrněný britský transportér FV430 Bulldog: je součástí jedné z nejsilnějších vln britské podpory Ukrajině

Vojenská pomoc Ukrajině pokračuje i v roce 2023, přičemž v poslední době ji zintenzivnila především Velká Británie, která přišla se štědrým a bohatým „balíkem“ zbraní. Již dříve odsouhlasila dodávku svých hlavních bojových tanků Challenger 2, k nim ale přihodila také stovky obrněných transportérů FV430 Mk.3 Bulldog, což jsou poměrně dobře vyzbrojené a odolné stroje, s nimiž vojáci zdolají i náročný terén pro východní bojiště typický.

Transportéry i další zbraně a vybavení

Britský ministr obrany tehdy slíbil dodat 14 tanků Challenger 2, s nimiž už se Ukrajinci učí, stejně tako baterii s 8 samohybnými děly AS-155 ráže 90 mm s příslibem pozdější dodávky dalších dvou kompletních baterií. Chybět nemělo ani několik desítek dronů, 100 000 kusů různé munice, stovky raket (GMLRS, StarAM, AM) a náhradní díly pro vozidla. Opravdu významnou součástí britské podpory jsou pak obrněné transportéry FV430 Mk.3 Bulldog.

Jde přitom o zásadní modernizaci transportéru FV432, který vstoupil do služeb britské armády již v roce 1962. Od té doby ho bylo vyrobeno na 2 500 a posloužil jako základ pro celou řadu vozidel. Existuje přitom i jako sanitní, velitelské, ženijní a komunikační vozidlo. Vychází z něj ale i samohybný minomet, ukladač min, speciál pro dvě protitanková družstva, anebo samohybné dělo FV433 Abott ráže 105 mm.

iZdroj fotografie: Public Domain

Obrněný transportér FV432 se účastnil všech zásadních konfliktů s britskou intervencí. Vedle války o Falklandy v roce 1982 a operace Granby (tedy osvobození Kuvajtu) v roce 1991 se objevil i při mírových misích na Balkáně a v Africe. Roku 1985 dokonce jeden z nich řídila princezna Diana při návštěvě východního Berlína. Na konci století však bylo jasné, že už téměř 40 let starým veteránům dochází dech. Jejich konec to ale zdaleka nebyl.

Modernizace dala FV432 druhou šanci

Počátkem 21. století se zdálo, že FV432 čeká již jen vyřazení a konec v hutích. Války v Afghánistánu a Iráku se však změnily v guerillu (partyzánskou válku) a britská armáda požadovala urychlené dodání transportérů s vysokou mírou obrany proti výbušným zařízením a nástražným systémům. Jako ideální a rychle dostupný se tak ukázal právě FV432. Roku 2006 bylo firmou BEA dodáno prvních 50 z 1 000 modernizovaných strojů.

Rozměry FV430 Bulldog zůstaly stejné jako u jeho předchůdce: délka 5,25 m, šířka 2,8 m, výška 2,28 m a hmotnost 15, 3 tun, při níž dosahuje maximální síla pancíře 12,7 mm. Nový je však vícepalivový motor Rolls-Royce K60 s výkonem 176 kW, který dokáže stroj hnát rychlostí až 72 km/h. Konstrukce podvozku je odolná a jednoduchá, odpružení zajišťují torzní tyče. Ve výsledku tak transportéru nedělá problém ani náročnější terén, v němž dojede až 380 km daleko. To je ale teprve začátek vylepšení.

iZdroj fotografie: Hugh Llewelyn / Creative Commons / CC BY-NC

Základní modernizace tkvěla ve zvýšeni balistické ochrany vozidla. FV430 Bulldog byl vybaven reaktivním pancířem izraelské firmy Rafael, s nímž má odolat i post-sovětské kumulativní hlavici RPG-7. Ve vozidle je také řada rušiček proti dálkově odpalovaným náložím. Na rozdíl od jiných transportérů ale nemá střílny pro palbu z ručních zbraní, vybaven je přitom pouze jedním kulometem L7 ráže 7,62 mm. A vhledem k tomu, že měl Bulldog sloužit v horkém prostředí, je vybaven klimatizací. Osádku tvoří pouze dva muži a až osm vojáků lze převážet.

Dobrý transportér, ale nebude jediný

FV430 Mk.3 Bulldog představuje díky své odolnosti přesně to, co se pro ukrajinské bojiště hodí. Otázkou ale je, v jaké úpravě se na Ukrajinu dostane, to totiž oznámeno nebylo. Například z tanků Challenger 2 kvůli obavám z ukořistění ruskou armádou zmizí některá elektronická zařízení, a odmontována budou i řada prvků aktivního pancéřování. Demontáž by se nicméně mohla týkat i dalších systémů, v největším ohrožení jsou rušičky a systém reaktivního pancíře.

Pokud by tyto vysoce sofistikované technologie padly do rukou ruské armády, mohla by nejenom vylepšit vlastní systémy, ale také vyvinout zbraně, s nimiž by dokázala takto vyzbrojené stroje ničit. „Očesání“ dodávaných transportérů bude mít pochopitelně negativní dopad na jejich bojové možnosti. Na Ukrajině se pak má vedle nich objevit i americký kolový Striker a pasový Bradley, posilou by však byl i německý Marder.

Všechno dobré stroje, ale udržovat pro ně náhradní díly, munici a další vybavení, není logisticky snadné. Pomoc by s tím sice mohl unikátní 3D tisk náhradních dílů přímo na Ukrajině (rovněž ze Spojeného království), technologie je ale zatím v začátku. Z britské pomoci by pak bylo zajímavé ještě dodání střel dlouhého doletu, s nimiž by „žlutomodrá“ země mohla rázem ohrožovat i Moskvu, hlavní město Ruské federace a ústřední velitelství.