I když v „postalinovském“ SSSR ženy trest smrti nedostávaly, 3 jediné mu neušly: důvodem byla vlastizrada, korupce a zabíjení dětí

Trest smrti existoval v Sovětském svazu po většinu času a byl uplatňován hlavně během stalinských čistek, kdy došlo k popravě statisíců lidí včetně žen. Asi nejznámější popravenou ženou v historii SSSR byla Fanny Kaplanová, která se v srpnu 1918 pokusila zavraždit V. I. Lenina. „Zbavování života“ však pokračovalo i po smrti Stalina, a to za vlastizradu, špionáž, terorismus, vraždu, ale i závažné hospodářské zločiny, a později za únos letadla. Ženám ale nebyl trest smrti udělován, a tak se tradovalo, že pro ně neplatí. Přesto však neminul tři ženy.

Kulometčice Tonka

První popravenou ženou byla Antonína Makarová, známá jako Kulometčice Tonka. Za druhé světové války kolaborovala s Němci v Lokotské oblasti, kde jim nejprve sloužila jako prostitutka, ale následně ji postavili ke kulometu a nechali ji popravovat zajatce a partyzány, i jejich rodinné příslušníky. Na svědomí měla asi 1 500 popravených. Po skončení války však trestu unikla, protože se vdala, a jelikož si změnila jméno, nedařilo se ji vypátrat.

iZdroj fotografie: Public Domain

Zvrat přišel v roce 1976, když jeden z jejích příbuzných, který sloužil v armádě, žádal o vízum. Úřady tehdy při prověřování přišly na změnu jména, a tak začalo pátrání po Antoníně. KGB případ dlouho prověřovalo, chtělo si být opravdu jisté, ale popravčí poznali i svědci. Nakonec tak byla zatčena, v roce 1978 odsouzena, a 11. srpna 1979 popravena.

Železná Bella

Berta Borodkina, známá také pod přezdívkou „Železná Bella“, nebyla žádnou vražedkyní ani zrádkyní, ale zlodějka, která využívala svého postavení vedoucí jídelen a restaurací v letovisku Gelendzhik. Okrádáním hostů a různými spekulacemi či úplatky se jí podařilo získat obrovské množství peněz. Zpronevěru dokázala skrývat i díky večírkům pro mocné stranické funkcionáře a úředníky, čímž je měla nakloněné a nikdo po ní „jen tak nešel“.

Nakonec na ni ale v roce 1982 přišlo udání, že na jednom z večírků promítala pornografický film, což sice potvrzeno nebylo, ale vyšetřovatelé při jejím prověřování přišli na zmíněné rozkrádání. Když začali prohledávat její dům, našli mnoho šperků, kožešin, starožitností a peněz. Podle odhadů Borodkina nakradla miliony a miliony ruských rublů (tehdy měly pochopitelně jinou hodnotu než dnes), za což byla odsouzena k smrti a v roce 1985 popravena.

Travička Tamara

Když začali žáci jedné z kyjevských škol v roce 1987 umírat, měli lékaři podezření na otravu. Dvě děti zemřely téměř hned a dalším začaly v nemocnici padat vlasy, přičemž všechny ten den jedly ve školní jídelně pohankovou kaši s játry. Vyšetřovatelé následně zjistili, že krátce před incidentem záhadně zemřela místní dietoložka, a při exhumaci jejího těla našli stopy jedovatého thalia. Při domovních prohlídkách zaměstnanců kuchyně vyšetřovatelé objevili Clericiho roztok obsahující thalium u myčky nádobí, a to v domě Tamary Ivanjutiny.

Nakonec zjistili, že nejde o první otravu thaliem, a že se řada případů minimálně 11 let odehrává kolem celé její rodiny, z níž jsou někteří členové do trávení ostatních rovněž zapleteni. Celkem vyšetřovatelé přišli na 40 případů travičství, z toho 13 smrtelných, 9 z nich spáchala sama Tamara. K smrti byla nakonec odsouzena jenom ona, ostatní zapletení dostali trest vězení.