Video: co dokáže zničit nejsilnější sovětský samopal PPŠ-41 Špagin; i dnes může být obávaný, americkou balistickou ochranu rozlámal

Pokud si vybavíte běžného sovětského vojáka z druhé světové války, pravděpodobně bude mít ve svých rukách samopal PPŠ-41 Špagin s charakteristickým bubnovým zásobníkem. I když Rudá armáda měla i další ruční zbraně, mezi automatickými se stala právě tato doslova legendou, kterou znal později snad každý z tehdejšího Východního bloku. Co vše tato stará zbraň dokáže ještě dnes, se pokusili demonstrovat na Youtubového kanálu „Potíže velkého kalibru“.

Vznik PPŠ-41 inspiroval finský samopal

Během zimní války se Rudá armáda setkala se samopaly Suomi KP/-31 s velkým bubnovým zásobníkem na 71 nábojů, v rukách ho drželi finští vojáci. V zalesněném terénu v bojích na krátkou vzdálenost byly tyto zbraně smrtící, a tak se SSSR rozhodl vyrobit podobné. Výsledkem byl PPŠ-41, a to rovněž s bubnovým zásobníkem, i když existovaly i menší krabicové. Byl přitom jednoduchý na výrobu, měl velikou kadenci střelby, a protože byl nenáročný, do rukou Rudoarmějců se skvěle hodil. Vyroben byl v počtu kolem 5 milionů.

Samopal využívá pistolový náboj 7,62 x 25 milimetrů Tokarev, a ruští Youtubeři se rozhodli otestovat, co vlastně dokáže. Když ze zbraně vystřelili na klasickou ocelovou helmu z druhé světové války, byla bezmocná. Projektily skrze ni proletěly a vojáka by s největší pravděpodobností zabily. Ale jinak to dopadlo s moderním keramickým plátem v rámci balistické ochrany. Střely neprošly, i když dlouhá dávka nakonec dokázala plát alespoň rozlámat. I dnes by si tak PPŠ-41 Špagin na bojišti v mnoha případech poradil.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Silnou stránkou samopalu PPŠ-41 Špagin byla vysoká kadence střelby, která mohla dosahovat až 1 250 ran za minutu, což bylo více než u většiny jeho konkurentů té doby. Dlouhá dávka tak velmi rychle dokázala rozmetat řadu postavených barelů s vodou. Celou řadu však střely prorazit nedokázaly, zvládly to nicméně postupně. Zato cihlovou zdí silnou 2 cihly na šířku už Špagin nepronikne, za ní by byl tedy nepřítel zcela v bezpečí.

Nechráněné tělo nemá žádnou šanci

Když Youtubeři zkoušeli střílet do balistického gelu simulujícího lidskou tkáň, jasně ukázali, že k zabití nepřítele by samopal více než postačoval i se slabším střelivem; dávka by mohla tělo proděravět skrz naskrz a udělat z něj řešeto. Žádná balistická ochrana přitom v době jeho vzniku neexistovala, a na boj do zákopů nebo do spleti městské zástavby byl PPŠ-41 Špagin ideální. Horší to však bylo na dlouhou vzdálenost, v té chvíli vojáci pocítili jeho limity naplno.

Špagin byl nepřesností na delší vzdálenost proslulý, a je jasné proč. Na 250 metrů si střelec na videu zvolil za svůj cíl dveře opřené o strom. A ačkoliv vypálil 25 ran, do dveří se trefil pouze 4 nebo 5 projektily, ostatní létaly evidentně kolem a zasahovaly max. větve. Na videu se navíc projevil i další neduh zbraně, a sice zaseknutí. Při snaze problém vyřešit pak mohla zbraň ke všemu nečekaně vystřelit. Ale ani tak nelze samopalu upřít silný vliv na vývoj druhé světové války, stejně jako v dalších konfliktech, v nichž ho vojáci využívali.