Co může Rusku přinést Severní Korea, a co Rusko nabídnout na oplátku: hlavně vyspělé severokorejské zbraně výměnou za potraviny

Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, má izolovaná Severní Korea největší zemi světa co nabídnout. A na oplátku může nechat vyřešit zásadní „národní“ nedostatek.

Severní Korea, atomovka Hwasong-17 i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Ačkoliv úplné ticho mezi zeměmi nikdy úplně nebylo, až vývoj války na Ukrajině může nakonec Rusko a Severní Koreu v příštím období velice sblížit. Pro oba režimy to totiž může být nesmírně výhodné. Zbrojní průmysl federace totiž ani přes značné navýšení produkce podle všeho nestačí zásobovat své jednotky zbraněmi nebo municí, a stejně tak pokulhává výroba některé techniky. Severní Korea naopak umí mnohé z potřebných zbraní vyrobit, přičemž sama potřebuje dodávky mnoha věcí, neboť na ni dopadá hospodářské embargo.

Severokorejci mají i rakety k bombardování

Severní Korea má masivní zbrojní průmysl, a v minulých letech navíc předvedla, že umí vyrábět i některé druhy sofistikovaných zbraní. Ukazuje to například při svých raketových testech, kdy odpaluje rakety krátkého až dlouhého doletu, aby tak vyvíjela tlak na Jižní Koreu, Ameriku nebo Japonsko. O podobné zbraně by mohla mít federace zájem, protože by mi dokázaly útočit na cíle v ukrajinském vnitrozemí. Vlastní produkce ruských řízených střel je nyní tak nízká, že země potřebuje vždy několik týdnů na doplnění zásob, aby mohla vypálit větší salvu.

Ještě užitečnější by pak byly dodávky střeliva, neboť se ruská armáda dle všeho potýká s jeho akutním nedostatkem, a to hlavně pro dělostřelectvo a salvové raketomety. Právě kvantita těchto zbraní jí přitom poskytovala největší výhodou; zásoby se však federaci zjevně ztenčily natolik, že už jí nemá pro své potřeby dostatek. Severokorejci přitom mají obří zásoby i výrobní kapacity k produkci munice 122 i 152 milimetrů použitelné v ruských dělech, a stejně tak mohou vyrábět rakety do raketometů BM-21 Grad.

Rusko může dodat potraviny

Federace by mohla na oplátku nabídnout hospodářskou pomoc. Zejména by se zřejmě jednalo o potraviny, protože těch severokorejské zemědělství dlouhodobě nezvládá produkovat dostatek, a ke všemu země podle všech známek stojí na pokraji hladomoru (opět, běžně má „jenom velký nedostatek“). Rusko má naopak relativně velké zásoby obilí i dalších produktů, část z nich přitom ukradlo na Ukrajině. Severní Korea pak potřebuje také další suroviny, nejdůležitější bude ropa, případně přímo pohonné hmoty, ale i další.

Mezi Ruskem a Severní Koreou probíhají o tomto obchodu intenzivní jednání, některé střelivo však Severokorejci do Ruska vyvezli již v roce 2022. Federace tehdy zaplatila za dodávky hotovostí, surovinami, letadly a komoditami. Kvůli těmto obchodům pak uvalily USA sankce na Ašota Mrtyčeva, slovenského občana s ázerbájdžánskými kořeny, protože obchody údajně sjednával. Lze ale předpokládat, že nešlo o jediná jednání, přičemž pokračující válka na Ukrajině může diktátorské režimy ještě více sbližovat.

Čím si mohou režimy vzájemně pomoci nejvíce?

Diskuze Vstoupit do diskuze
143 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články