Video: jak je na tom po roční válce nejlepší ruský tank T-14 Armata; už nejspíše funguje a přijede k bojišti, až k Ukrajincům se ale neodváží

Ještě před několika lety měla ruská armáda plány, že se stane její hlavní tankovou silou „vlajková loď“ T-14 Armata, kterou už měla mít v současné době ve více než 2 000 kusech. Papírově se jedná o možná nejlepší tanky na světě, ale nakonec se ukázalo, že jsou ambice na její sériovou výrobu spíše nesplnitelným snem, a navíc ji provází řada technických problémů. Aktuálně je ve výzbroji ruské armády maximálně 40 těchto tanků, ovšem pouze coby prototypů a předsériových exemplářů. Přímo na frontě v boji proti Ukrajině je dosud nikdo neviděl.

Tank T-14 Armata je jiný než starší stroje

Vývoj obrněnce probíhal ve velkém v utajení, a tak bylo jejich představení v roce 2015 poměrně překvapivé. Vypadalo to, že většina současně existujících tanků je rázem zastaralá, protože se prezentovaným schopnostem toho nového ruského nebude moci rovnat. Koncepce T-14 Armata se přitom odlišuje od tanků tradiční sovětské konstrukce, u nichž byl kladen důraz na nízký profil tanku, zatímco „Armaty“ jsou větší a mnohem odolnější, a to v některých ohledech možná i více než tanky Západní.

Pancéřování T-14 Armata je údajně vyrobeno ze slitiny s mnohem větší odolností oproti starým druhům pancéřování. Tříčlenná osádka navíc sedí v jakési pancéřované kapsli, kde je speciálně chráněna, díky čemuž nehrozí výbuch munice, jako je tomu u obrněnců z Sovětského svazu. Tank má navíc instalovaný systém aktivní ochrany Afghanit, přičemž některé ruské zdroje dokonce tvrdí, že je účinný nejen proti protitankovým střelám, ale i proti kinetické munici; T-14 Armata s ním má být navíc „nezasažitelná“ jakýmkoliv Západním tankem.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Hlavní zbraní tanku je dělo 2A82-1M s hladkou hlavní ráže 125 mm, které umožňuje používat nové druhy protitankové munice; jde např. o náboje Vacuum-1 navržené tak, aby dokázaly prorazit čelní pancíř Západních tanků. Počítáno však bylo také s instalací mnohem silnějšího děla ráže 152 mm, zda ho ale nějaký ze současných má, není jasné. Stroj má být osazen moderními detekčními systémy, řízením palby a dalšími vymoženostmi. Otázkou ale je, nakolik je Rusko schopné je do nových strojů montovat bez dodávek vyspělých dílů ze Západu.

Rusko potřebuje rychle nahradit ztráty

Velkým problémem Ruska je, že se mu ani přes opakované posouvání termínu nepodařilo linku na sériovou výrobu tanků T-14 Armata zprovoznit. Nyní navíc musí soustředit veškeré síly hlavně do nahrazování strojů ztracených v bojích na Ukrajině, takže ani nepřipadá zavádění nového (a velmi drahého) typu v úvahu. Tanky ke všemu dosud neprošly vojenskými zkouškami, takže vojáci v podstatě neví, co od nich na bojišti očekávat, ani jak je přesně používat; přesto už byly první prototypy ruské armádě doslova vnuceny.

Rusko se ale přesto snaží tvářit, že i tyto tanky v jím rozpoutané válce pomáhají, i když jde pravděpodobně pouze o zprávu pro ruské publikum. T-14 Armaty totiž přímo na frontě nikdo neviděl, i když se objevily zprávy, že byly použity na nepřímé odstřelování ukrajinských pozic, což je pro moderní drahý tank dost podřadná úloha. Vyslání „Armat“ na frontu znamená i riziko jejich zničení, což by byla pro Rusko propagandistická prohra. Otázkou ale je, zda nebudou využity pro nějaký „zoufalý“ krok, pakliže by se někde bitva nevyvíjela dle představ.