Pokud systém protivzdušné obrany zachytí nějaký stroj, dokáže rychle navrhnout nejlepší způsob jeho zničení; běžně to ale musí potvrdit lidská obsluha. Rusko se nicméně evidentně rozhodlo, že tento prvek u systému S-350 Vityaz odstraní a nechá vše na umělé inteligenci. To významným způsobem eliminuje zdržení způsobené člověkem, ale rovněž to nastoluje otázky, zda se nemůže automatika systému zmýlit. V případě potřeby ho však může stále řídit člověk.

S-350 je nový, a přesto bojuje na Ukrajině

Systém S-350 Vityaz je nejmodernější ruskou protivzdušnou zbraní, do výzbroje tamních ozbrojených sil byla zařazena někdy na přelomu let 2019 a 2020. V současné době pravděpodobně existuje jen v několika kusech, přesný počet znám není; prokazatelně se ale přesto objevil ve válce na Ukrajině – například při ochraně vojenského letiště na Krymu. Zároveň ale musí být i relativně blízko fronty, protože Rusko tvrdí, že dokázal v režimu automatiky sestřelit ukrajinský letoun Mikojan MiG-29 Fulcrum.

Looks like Russia has deployed S-350 Vityaz air defense systems to one of the airfields used for the war in Ukraine.https://t.co/kzRNmWnOrG pic.twitter.com/h1jeGvdVcB

— Rob Lee (@RALee85) August 14, 2022

Že musí být systém blízko fronty plyne i z toho, že používá střely 9M96, tedy stejné jako starší S-400, jejichž dosah je 120 kilometrů; Ukrajina přitom nad okupované území svá cenná letadla nevysílá, takže si je musí S-350 Vityaz „najít“ dále od fronty. Nelze ale předpokládat, že by střílel na hranici max. dosahu, téměř jistě je blíže. Pro ukrajinské letectvo je to veliké riziko, S-350 umí zasahovat cíle jen 5 metrů nad zemí, a zvládá i balistické rakety do vzdálenosti 30 km. Najednou může přitom sledovat 16 aerodynamických a 12 balistických cílů, a řídit 32 střel.

Kterak S-350 rozpoznává (ne)přátelské stroje

Využití automatického odpalování, tedy umělé inteligence v takové zbrani, je pravděpodobně první svého druhu, pokud jde o bojové podmínky. Nelze pochybovat, že to zvyšuje účinnost zbraně, protože mohou být střely vypáleny v tom nejlepším okamžiku a s minimální časovou prodlevu. Nastoluje to ale otázku, jakým způsobem systém rozpoznává přátelské a nepřátelské stroje; přátelské mohou mít samozřejmě nějaký odpovídač, ale ten zrovna nemusí pracovat správně, a také není jisté, zda se nemůže zmýlit.

Aktuální vývoj ukrajinské ofenzivy: útok přinesl strategická území, ale vyžádal si nemalé ztráty, padly i západní tanky

Lidský prvek je u podobných systémů pojistkou, neboť potvrzuje, že je odpálení v pořádku. Ani to ale samozřejmě není zárukou, že k omylu 100% nikdy nedojde. Posledním tragicky známým incidentem tohoto druhu bylo sestřelení ukrajinského dopravního letadla nad Teheránem dne 8. ledna 2020, kdy udělala chybu obsluha systému Tor-M1. Separatisté na Donbasu pak 17. července 2014 sestřelili (patrně omylem) malajské dopravní letadlo plné cestujících – tentokrát systémem Buk, který poskytla ruská 53. protivzdušná brigáda.