Jestliže budou ruští vojáci čelit ukrajinské ofenzivě, v jejímž čele pojedou tanky a obrněná vozidla, pravděpodobně se spolehnou především na přenosný protitankový systém 9M133 Kornet. Ruská armáda se netají snahou jeho počet co nejvíce navýšit, protože je tím nejlepším, čím může své vojáky v oblasti přenosných zbraní proti tankům vybavit. Dokáže si poradit i s mimořádně silným pancířem a reaktivním pancéřováním vyspělých tanků ze Západu, i když se rozhodně nejedná o úplnou světovou špičku (neznamená to ovšem, že by byla zbraň slabá).

9M133 Kornet je určen proti top tankům

Na konci 80. let 20. století začal vývoj systému Konkurs, konstruktéři se tehdy snažili o zbraň s dostatečným doletem, přesností a průrazností. Tedy o takovou, jaká by byla vhodná i proti nejnovějším západním strojům, na něž dosavadní systémy nedostačovaly. Do výzbroje ruské armády se dostal až v roce 1998, ale jeho vývoj se nezastavil, a roku 2012 byla představena vylepšená verze 9M133M Kornet-M s vylepšenou hlavicí a dosahem. Kupříkladu Severní Korea pak vyvinula její obdobu (kopii) označovanou jako Bulsae-3.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

9M133 Kornet a jeho vylepšená verze patří do kategorie protitankových řízených střel, přičemž využívá systém laserového navádění, což znamená, že musí obsluhující voják zaměřit na cíl laserový paprsek a po celou dobu ho na něm držet. Se zaměřovacím systémem v místě odpalu je pak střela spojena pomocí za letu odvíjeného drátu. Oproti moderním střelám „vystřel a zapomeň“, jakými jsou třeba FGM-148 Javelin, je to diametrálně odlišný princip. Dosah 9M133 je přitom 5,5 kilometrů, a u vylepšené verze Kornet-M až 8 kilometrů.

Kvůli hmotnosti je obsluha 2členná

Systém se hodí například k obrannému boji v zákopech a opevněních, ale naopak už není příliš vhodný k přenášení. Jenom střela s odpalovací trubkou, v níž je uložena, má podle typu hmotnost 29 až 31 kilogramů. Celý systém i se stativem pak váží 63 kilogramů, takže vyžaduje 2člennou obsluhu, a střely lze nabíjet opakovaně; ty přitom existují i s tandemovou hlavicí proti reaktivnímu pancéřování, případně termobarické proti vojákům v bunkrech.

Ruské rakety Kornet mají dvě velké nevýhody, mají být přitom hlavní zbraní proti Západním tankům na Ukrajině

Nejsilnější střely s tandemovou hlavicí zvládají i pancíř o síle 1 300 milimetrů RHAe a dokáží si tedy poradit i s odolnými tanky. Třeba v roce 2006 údajně dokázaly severokorejské kopie Kornetu vyřadit čtveřici izraelských tanků Merkava, v Iráku pak minimálně dva tanky M1 Abrams. Síla ruských Kornet se pak znovu projevila v roce 2016, kdy kvůli nim turecká armáda přišla při invazi do Sýrie o 6 tanků Leopard 2A4. I to nasvědčuje, že nejspíše zvládnou zničit cokoliv v současné ukrajinské výzbroji, tedy včetně extra odolných tanků Challenger 2.

Názor: kdo dnes doopravdy drží otěže moci v Bachmutu, který Rusko sice dobylo, ale zdaleka ho nemá pod kontrolou

Samozřejmě to ale neznamená, že co výstřel, to pro ruské vojáky úspěch. Je známo mnoho případů, kdy raketa zejména na delší vzdálenost minula, a navíc existuje šance (i když by musela být reakce opravdu blesková), že někdo přeruší laserové navádění obsluhy systému Kornet, a střela jednoduše ztratí cíl a bouchne někde jinde.