Lidská historie je plná válečných konfliktů a států pod nadvládou krutých diktátorů, kteří se neštítili ničeho, a zabíjet lidi pro ně bylo běžné. Někteří „zmizeli“ při čistkách, jiní padli ve válečných taženích. Oběti je mnohdy nemožné dopočítat přesně, i když činy některých jsou velmi dobře zdokumentované, a jindy se zase historikové domnívají na základě mnoha faktorů. Jména největších „vyvražďovačů“ jsou většinou známá, ale mohou i překvapit.

Mengistu Haile Mariam

Bývalý etiopský vůdce, který prosazoval v letech 1977 až 1991 vlastní režim založený hlavně na komunismu, byl odhodlaný udělat cokoliv. Dohlížel mj. na skupinu zvanou „Rudý teror“, jejímž cílem byla likvidace opozice. Zahynout mohlo až 1,5 milionu lidí, a zemi také zatáhl do války se Somálskem. Jediný stále žije, i když ne „doma“, roku 1991 uprchl do Zimbabwe.

Kim Čong-il

Druhý vládce Severní Koreji, v jejímž čele stál mezi lety 1994 a 2011. Jeho režim má mít na svědomí 1,6 milionu Severokorejců, i když jde pouze o odhady. Část z obětí mají tvořit lidé popravení nebo zavření do krutých pracovních táborů, v nichž zemřeli až později, a další pak oběti hladomoru způsobeného špatnou ekonomickou situací, sankcemi a neochotou přijmout zahraniční pomoc, ačkoliv by mnohé životy bývala zachránila.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Pol Pot

Vůdce Rudých Khmérů a premiér Kambodži v letech 1976 až 1979, jehož režim založený na několika ideologiích se snažil vymýtit inteligenci a založit zemi pouze na zemědělství. Odpůrce a podezřelé nechával zabíjet, což nakonec znamenalo přes 2 miliony mrtvých Kambodžanů.

Hideki Tojo

Válečný premiér Japonska v letech 1941 až 1944, jemuž je připisována největší vina za rozpoutání druhé světové války v Asii a Pacifiku. Jeho režim byl proslulý krutým zacházením s civilisty, hlavně v Číně, i s vojenskými zajatci. Lidé byli také používáni k testům chemických a biologických zbraní. Počet jeho obětí je odhadován na 5 milionů.

5 důvodů, proč Japonci neprovedli třetí nálet na Pearl Harbor. Zničující úder mohl změnit průběh celé války

Leopold II.

Belgický král a v letech 1885 až 1908 vlastník afrického státu Kongo, v němž jeho režim tvrdě zotročoval tamní obyvatelstvo trpící hlady. Lidé museli nuceně pracovat, často byli mučeni a zabíjeni. Počet obětí se odhaduje až na 15 milionů, což mohla být až polovina tehdejší populace této africké země. Jen pro představu, dnes dosahuje zhruba 96 milionů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Josif Stalin

Komunistický vůdce Sovětského svazu, během jehož vlády v letech 1922 až 1952 zemřelo v táborech zvaných gulag zhruba 1,7 milionu lidí, a až na 10 milionů je odhadován počet obětí hladomorů – hlavně na Ukrajině, a během takzvané velké čistky zemřel alespoň milion lidí. Stalin má také coby někdejší spojenec Hitlera, s nímž zaútočil na Polsko, spoluvinu na rozpoutání 2. světové války.

Krutější než nacisté? Gulagy byly peklem na zemi, Sověti do nich ale posílali lidi pouze na „převýchovu“. Rusko je dnes pochvaluje

Adolf Hitler

Vůdce nacistického Německa v letech 1933 až 1945 a hlavní strůjce 2. světové války. Na jeho hlavu padá možná i většina obětí této „éry“ Evropě, tedy několik desítek milionů lidí. Kromě obětí, které si vyžádala přímo válka, organizoval jeho režim vyhlazování židů, Romů, homosexuálů, postižených a politických protivníků. Jen obětí holocaustu je asi 6 milionů.

Mao Ce-tung

Vůdce komunistické Číny v letech 1945 až 1976 je odpovědný za asi 5 milionů zabitých lidí hned na začátku jeho vlády, a spoluodpovědný za oběti komunistické revoluce či čínské padlé v Koreji. Asi 20 milionů Číňanů mohlo zemřít hladem při nepovedených ekonomických reformách zvaných Velký skok, a dalších možná 7 milionů pak přišlo o život při Kulturní revoluci. Celkový počet jeho obětí je ale vyšší, odhadován na víc než 70 milionů lidí.

iZdroj fotografie: Public Domain

Tamerlán

Turkický vojevůdce a dobyvatel žijící na přelomu 14. a 15. století vybudoval velkou Tímúrovskou říši rozkládající se především na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu. Během výbojů si jeho armády počínaly velice krutě, měly totiž jasný příkaz všechny zabít a nebrat žádné zajatce. Tamerlán (též Timur nebo Timur Veliká) vyvraždil nejspíše na 17 milionů lidí, což bylo asi 5 procent tehdejší celosvětové populace.

Čingischán

Mongolský vojevůdce a dobyvatel, jemuž se podařilo na přelomu 12. a 13. století vybudovat historicky největší říši, která zahrnovala zhruba 50 % světa; rozkládala se od Číny až po Polsko (ale některé zdroje uvádí, že se zastavil na hranicích s Ukrajinou kvůli rasputici). Kdo se mu postavil na odpor, toto jeho armáda doslova vyhladila, a se zemí srovnala klidně celé město. Na svědomí má asi 40 milion životů, tehdy to znamenalo kolem 11 % celosvětové populace.

7 nejbohatších vládců historie: třeba Čingischánovi se už nejspíše nikdy nikdo ani nepřiblíží, jeho jmění dosahovalo biliard