Spojené státy americké čelí již nějakou dobu otázce, jak se vyrovnat s kvantitativní převahou Číny. Ta má mnohem více vojáků a daří se jí vyrábět i více zbraní. Čínské námořnictvo je tak dnes početnější než americké, i když ne silnější, ale vysoká je i produkce letadel a raket. Američané mají sice stále silnější ekonomiku, jen to ovšem nestačí. Šancí může být část zbrojního průmyslu v rámci programu Replicator přetransformovat a vyvinout nové levné systémy.

Drahých zbraní nelze vyrobit dostatek

Nový americký armádní program Replicator vychází z toho, že jedinou možností, jak dorovnat kvantitativní sílu Čínské lidové republiky, jsou levné, snadno a rychle vyrobitelné autonomní systémy s vyspělou umělou inteligencí. Současné zbraně vyráběné v USA jsou sice špičkové, ale také drahé, náročné na výrobu i údržbu, a není možné jich vyrobit dostatek. Kombinace těchto vyspělých a nových levných a chytrých dronů různého zaměření by však mohla problém řešit, a navíc eliminovat ztráty životů amerických vojáků.

iZdroj fotografie: Uživatel MilleniumAC / Creative Commons / CC BY-SA

V programu Replicator by měla změna proběhnout během pouhých 2 let – v roce 2025 by tak již měly být k dispozici tisíce různých dronů se schopnostmi plnit rozličné úkoly. Jejich počet a schopnosti by mohly pomoci třeba i odrazit čínský útok na Tchaj-jwan, při němž by Čína musela překonat vzdálenost 150 kilometrů z pevniny na ostrov. Na obloze, na moři i pod vodou by na ni ale mohla čekat hejna dronů nevídaných schopností.

Jak se Tchaj-wan připravuje na (ne)vyhnutelnou válku: může doufat, že se čínská armáda ani nevylodí, postaví proti ní až 1,8 milionu vojáků

Na druhou stranu nelze předpokládat, že by o zbraních nevěděla, a že by na ně sama nebyla připravena. I v jejích dílnách se rodí vyspělé drony, ačkoliv o nich není moc známo, a v reakci na Replicator jich může být ještě mnohem více. Jak již bylo zmíněno, výrobní kapacity země draka jsou ostatně mnohem vyšší než ty americké. Ve hře by navíc byla i řada zbraní dlouhého dosahu, ke střetu tváří v tvář by mohlo dojít až po odstřelování ostrova.

O řízení by se starala umělá inteligence

Není pochyb, že si Pentagon bere poučení z války na Ukrajině, kde hrají drony významnou roli, a to jak přímo vojenské, tak upravené civilní verze. Americký průmysl by ale mohl být schopen produkovat mnohem schopnější, a hlavně chytřejší systémy, a pokud by nebyly drahé, tak i ve velkých počtech. Vyspělá umělá inteligence by je pak mohla řídit, zpracovávat kvanta dat sbíhající se z jednotlivých dronů, nebo navrhovat různá řešení. Lidský faktor by do rovnice vstoupil až v okamžiku, když by musel rozhodnout o použití smrtící síly.

Američané v tichosti rozehrávají boj o moc v Tichomoří: proti Číně vybudují základny na ostrovech, z nichž kolmo odstartují F-35B

Důležitý bude pro USA náskok v technologiích a umělé inteligenci. I s tím může souviset nedávný zákaz pro americké investory, kteří nesmí v Číně do těchto oborů investovat. Američané evidentně nechtějí, aby je Číňané dohnali, leč i oni jistě na některých technologiích pracují. Zda kombinace drahých vyspělých zbraní a levných chytrých systémů uspěje, bude záležet na mnoha okolnostech. Podrobnosti programu známy nejsou, ale není pochyb, že zůstanou mnohé zbraně v utajení až do případného konfliktu.

Nejstřeženějším místem na planetě Zemi může být americký ostrov Guam daleko od pevniny, kvůli hrozbě konfliktu s Čínou