NÁZOR: Most na poloostrov Krym je pro ruskou mašinerii strategickou spojnicí, bez níž je zásobování velmi obtížné. Ochránit ho mohou oprášením staré taktiky.
Krymský (též Kerčský) most je jednou z nejdůležitějších dopravních komunikací Ruska, která ho spojuje s poloostrovem Krym anektovaným v roce 2014. Aktuálně je přitom vzhledem k válce s Ukrajinou ještě významnější, a zejména v době postupu ofenzivních vojsk na jižní frontě o to více. Přes 18 kilometrů dlouhá stavba slouží civilním i vojenským potřebám, a je pochopitelně cílem útoků. Ukrajina na něj opakovaně zaútočila a poškodila ho; ruská armáda se ho proto snaží co nejlépe bránit, a to i bariérou z potopených plavidel nebo pontonů.
Zneškodnit útočící dron není snadné
Poslední úspěšný útok na Kerčský most provedly námořní drony Sea Baby se zhruba 850 kilogramů výbušnin na palubě – jejich exploze přitom stačila poškodit část silniční infrastruktury. Most byl dlouho chráněn vzdáleností, neboť k jeho zasažení musí ukrajinské drony obeplout celý Krym, což není tak jednoduché – tedy nebylo, jejich dnešní verze už toho schopné jsou. Ruské námořnictvo sice mívá v okolí mostu hlídková plavidla, ale spatřit v noci několik metrů dlouhý dron pohybující se rychlostí 70 km/h a zneškodnit ho střelbou, není jednoduché.
***UPDATE***#Russia has been placing block ships across the western approaches to Kerch Bridge, following #Ukrainian USV attack.
Reports suggest these are sunken ferries. #OSINT pic.twitter.com/7lZBDZeBtN
— H I Sutton (@CovertShores) August 28, 2023
Opravdu účinná obrana proti nim tak zatím neexistuje, ačkoliv jistou změnou má být potopení několika plavidel nebo pontonů v nejohroženějších částech mostu, mezi nimiž bude natažena nějaká bariéra či síť tak, aby drony zachytávala. Může být teoreticky i pod hladinou, protože Ukrajinci avizovali, že krom hladinových dronů mají i podvodní, což mohou být jakási torpéda či miniponorky. Otázkou ale je, jaký mají tyto zbraně dosah.
Takové bariéry je možné překonat
Potápění lodí jako bariér není žádná inovativní taktika, námořnictva tak chránila především své přístavy už kdysi dávno. Bariéry z potopených lodí v kombinaci se sítěmi měli třeba Britové na své základně ve Scapa Flow ve skotském souostroví Orkneje, aby zabránili průniku německých ponorek, i když se je nakonec podařilo německému kapitánovi Güntheru Prienovi zdolat.
Stejně tak dříve překonaly britské miniponorky síťové bariéry obklopující německou bitevní loď Tirpitz. Vedle těchto několika úspěchů je ale taktika poměrně účinná (i když nikoliv 100%, ale to není v podstatě nic), a navíc levná. Ukrajinské námořní drony by tak mohla alespoň na některých místech zastavit, ačkoliv lze předpokládat, že se Ukrajinci nakonec naučí sítě zdolávat (např. jejich odpálením podmořským dronem, a zapomenout nelze ani na stále „drzejší“ operace ukrajinských speciálních jednotek, které např. osvobodily ropné plošiny).
Ačkoliv by to nebylo poprvé, co Rusové nepřítele podcenili, budou v těchto případech nejspíše hlídat hladinu i z lodí. V okolí mostu přitom nainstalovali i výrobníky kouře, aby ho mohli vizuálně skrýt, a chybět nemají ani radarové odrážeče pro zmatení zbraní naváděných radarem; na březích pak bude určitě i protivzdušná obrana. Největším rizikem budou totiž pro most v dalších obdobích nejspíše řízené střely s delším doletem dodávané Ukrajině západními spojenci. Kromě Storm Shadow / SCALP-EG se mluví o střelách ATACMS a Taurus KEPD 350.