Ukrajinská města čelí již od začátku ruské invaze odstřelování řízenými střelami, přičemž vypouští část z nich ruské námořnictvo z lodí a ponorek v Černém moři. Ty disponují mj. střelami Kalibr s dlouhým doletem a schopností zasáhnout cíl velmi přesně. Ukrajina nemá bez námořnictva možnost tato plavidla likvidovat, drží se totiž mimo dosah ukrajinských protilodních střel. Jedinou možností proto je, zaútočit na ně překvapivě v přístavech.

Nehybné plavidlo je cíl pro řízené střely

Útočit v přístavu je výhodné, neboť lze při dobrém průzkumu přesně lokalizovat místo, kde loď kotví, a zasáhnout ji jinými než protilodnímu zbraněmi. Jednou z možností jsou drony, ale proti těm námořním už se Rusové v přístavech chrání třeba soustavou sítí a rušičkami, letecké jsou zase malé a nedostatečně silné. Ukrajinci však mohou využít i střely určené k zasahování pozemních cílů, jsou totiž naváděny třeba prostřednictvím GPS, a pokud znají souřadnice zakotveného nepohybujícího se plavidla, lze jej úspěšně trefit.

CIT received exclusive photos of the damaged Russian submarine Rostov-on-Don. They indicate she received two hits, one of which is not visible from the satellite imagery.

1/2 pic.twitter.com/pYJ5n4n07H

— CIT (en) (@CITeam_en) September 18, 2023

Takovým způsobem už Ukrajinci například v Sevastopolu zasáhli výsadkovou loď Minsk, ale hlavně nebezpečnou ponorku Rostov na Donu. Plavidla byla zrovna na opravách v tamních suchých docích, a uniklé snímky ukazují, že jsou v obávané a moderní ponorce veliké a neopravitelné trhliny. Ukrajina tak snížila počet plavidel, z nichž může ruské námořnictvo střely Kalibr odpalovat, což je takto účinnější než se spoléhat na protivzdušnou obranu.

Ponorka unesla 4 střely Kalibr

Ponorka Rostov na Donu patřila mezi plavidla označovaná jako „Improved Kilo II“. Byla dieselelektrická, měřila 76,2 metrů a její výtlak činil 3 040 tun. Do provozu ji ruské námořnictvo uvedlo teprve v roce 2014, byla tedy moderní. Odpalovat mohla až 4 střely Kalibr, ale její výzbroj tvořilo také 6 torpédometů a dokázala klást miny. Pohybovat se mohla rychlostí až 25 uzlů a potopit se dokázala až 300 metrů hluboko. Na její palubě sloužilo 52 námořníků.

Schovat strategické bombardéry pod vrstvu obyčejných pneumatik je spíše zoufalý pokus Ruska, ne účinná taktika

Taktika preventivního útoku na různé cíle odpalující střely je relativně účinná, ukrajinská armáda takto údajně zvládla poškodit i další plavidla ruského námořnictva, ale soustředí se i na letiště se strategickými bombardéry. Ty totiž odpalují střely v hloubi ruského vzdušného prostoru, kde je nelze zasáhnout protiletadlovými střelami. Na letištích jsou ale zranitelné drony, Ukrajinci tak zasáhli třeba bombardér Tupolev Tu-22M3 Backfice v Novgorodské oblasti.