Jednou z výhod, kterou ruské ozbrojené síly ve válce na Ukrajině mají, je letecká přesila. Nemohou ovšem operovat nad ukrajinským územím, kde je silná protivzdušná obrana, a tak se soustřeďují na bombardování v oblasti fronty z větší dálky. Rusko sice ve válce již o část letadel přišlo, ale některé ztráty se mu daří úspěšně nahrazovat. A platí to i o jeho nejmodernějších letadlech určených k bombardování, tedy o Suchoj Su-34 Fullback.

Dodávky Su-34 mají pokračovat

Během války na Ukrajině přišlo Rusko minimálně o desítku letadel Su-34, ale pravděpodobně jich bude mnohem více, počty ztrát totiž nejdou věrohodně ověřit. Dle Defence-Blog však ruské letectvo zároveň dostává letouny nové, dodala mu je společnost United Aircraft Corporation, a další předá i v roce 2024. Je tedy patrné, že se Rusko alespoň z části dokázalo vyrovnat s embargem moderních západních technologií a potřebné díly pro moderní letouny zajistit – dost možná v Číně, ale není jasné, zda dosahují srovnatelných kvalit.

iZdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY-SA

Suchoj Su-34 je dvoumístný stíhací bombardér, z čehož vyplývá, že je schopen nejen bombardovacích misí, ale i boje s nepřátelskými letouny, ačkoliv v tomto směru je velmi omezen. Podle MilitaryToday vstoupil do služby v ruském letectvu v roce 2014, kdy byli jeho úkolem především nahradit taktické nadzvukové bombardéry Suchoj Su-24 Fencer. Letoun byl postaven tak, aby měl nejen vysokou nosnost, ale i schopnost přežít v oblasti s protivzdušnou obranou. Ovšem nasazení na Ukrajině ukazuje, že toto očekávání spíše nesplnil.

Velké letadlo s nadzvukovou rychlostí

Stíhací bombardér Su-34 pohání dvojice motorů, která je schopna mu dodat rychlost až Mach 1,8. Jedná se o relativně veliký stroj o délce 23,34 metrů, rozpětím křídel 14,7 metrů a maximální vzletovou hmotností přes 45 tun. Bojový dosah je pak 1 300 kilometrů, ale dolet s přídavnými nádržemi činí až 4 500 kilometrů. Letoun má dvoučlennou osádku a zajímavostí je, že v kokpitu sedí vedle sebe, což jí usnadňuje spolupráci. Su-35 je vybaven výkonným radarem typu PESA a systémem elektronických protiopatření Chibiny.

Ruský Suchoj Su-34 měl být nejlepším stíhacím bombardérem světa, jako stíhač i bombardér ale docela hodně pohořel

Ve výbavě má mj. kanon ráže 30 milimetrů se zásobou 180 nábojů, ale jeho největším kladem je nosnost nákladu zbraní o hmotnosti až 14 tun, a to na 12 závěsnících pod křídly a trupem. Může na ně umístit střely vzduch-vzduch včetně radarem naváděných R-77, ale i jiné, i když většinou nosí různé pumy, jejichž max. hmotnost může být až 1 500 kg – některé bývají vybaveny kitem, který je mění na naváděné klouzavé bomby. Vedle toho odpaluje Su-34 mnohé druhy řízených střel proti pozemním cílům, radarům nebo lodím.

„Největším soupeřem je pro stíhačku F-16 ruský Su-57, dokáže ji zaměřit, aniž by o tom věděla,“ srovnal letouny vysloužilý indický pilot

Ačkoliv nelze jisté kvality Su-34 popřít, v praxi se už nejedno ukázalo, že ztrácí jak jako bombardér, tak jako stíhací letoun. V obou směrech ho zkrátka překonávají protějšky, které jsou specializované pouze na jednu z těchto úloh. A ruské letectvo si to jistě uvědomuje, jenomže teď zřejmě nemá žádnou lepší (nebo levnější) alternativu – proti cílům na Ukrajině na druhou letouny bohatě stačí, potažmo převyšují vše, co má nyní odpůrce k dispozici, ačkoliv dodávka F-16 by to měla změnit, potažmo by měly být letouny přibližně vyrovnané.