NÁZOR: Bojový letoun JAS-39 Gripen je konstrukčně 30 let starý, přesto by měl létat po boku dnešních letounů. No proč ne; ale zda má zrovna tento smysl, je na zvážení.
Největším uživatelem bojových letadel Saab JAS-39 Gripen je švédské letectvo, v jehož zemi jsou také vyvíjena a vyráběna. Až na několik nejnovějších letounů se přitom jedná o verze JAS-39C/D, které konstrukčně pochází z poloviny 90. let 20. století. Kromě Švédska je ale provozují i jiná letectva, ačkoliv jich není mnoho – jmenovitě jde třeba o české nebo maďarské. A zatímco naše se jich zbavuje, Švédi chtějí alespoň část starších letadel zachovat, což znamená prodloužit jejich životnost a modernizovat systémy.
Starší Gripeny mají spolupracovat s novými
Saab v současné době spouští výrobu nových a mnohem modernějších JAS-39E/F, což jsou větší letadla s novým radarem typu AESA, senzory nebo pokročilým sdílením informací. Švédské letectvo si jich objednalo 60, ale ve výzbroji má i přes stovku starších verzí. Společnost Saab v tiskové zprávě přitom oznámila, že si u ní švédské letectvo objednalo jejich modernizaci tak, aby mohl starší letouny komunikovat s novými.
Hodnota objednávky je zhruba 5,67 SEK (švédských korun), tj. v přepočtu 1,2 miliardy korun. Defence-Blog uvedl, že by měl Saab pro starší letouny vyvinout nové simulační prostředí a podpůrné systémy, přičemž dostanou dodatečné vybavení a nový hardware. Zároveň by jim měla stoupnout životnost tak, aby ve službě vydržely ještě dlouho po roce 2030. Podle všeho se ale modernizace nebude týkat radarů, které jsou ještě starého dopplerovského typu.
Stará verze měla větší úspěch než nová
Švédsko bylo s letouny JAS-39C/D relativně úspěšné, protože se mu je podařilo udat do zahraničí – 14 takových si pronajímá i české letectvo a stejný počet má Maďarsko. Letadla se ale dostala i do Jižní Afriky nebo Thajska. Horší je to však s vylepšeným modelem E, který si objednalo pouze švédské letectvo, a pak Brazílie. Švédi ho sice nabízeli i po Evropě včetně Česka, ale neuspěli. Často je předběhly letouny 5. generace Lockheed Martin F-35 Lightning II.
Co se ale musí nechat, tak že byl JAS-39C/D v době svého vzniku, tedy na začátku 90. let 20. století, poměrně dobrým letounem, ačkoliv v té době vznikal i první letoun páté generace. Jedná se o jednomotorový stroj s dobrou manévrovatelností a max. rychlostí Mach 2, jehož předností jsou relativně nízké náklady na provoz a schopnost operovat i z provizorních ploch. Unese přitom výzbroj o hmotnosti 5,3 tun na 8 závěsných bodech. Používat může většinu západních střel vzduch-vzduch, řízené a protilodní střely, ale i naváděné pumy.
Není ale na čase přiznat, že letounu JAS-39 Gripen možná ujel vlak? Když pomineme, že si řada evropských zemí pořizuje do budoucna americké F-35, vznikají nebo už jsou ve světě i další velice dobré, a často ne tak drahé, letouny. Jmenovitě jde o čínský letoun 5. generace Shenyang FC-31 Gyrfalcon, a na svém pracuje také Jižní Korea, která by ráda vyvinula pátou generaci ze čtvrté, konkrétně z KAI KF-21 Boramae, a Turecko zase ukázalo letoun TAI TF Kaan.
Minimálně Čína a Turecko by přitom nemusely mít problém je prodávat do zahraničí bez nějakých podmínek, jak to dělá právě Amerika. Kvůli nim třeba nemůže F-35 objednat Turecko, a vzhledem k čínským úspěchům pak dokonce zainteresované arabské země vycouvaly z projektu ruského letounu 5. generace Su-75 Checkmate. Těžko si tedy představit, že by jim konkuroval JAS-39 Gripen E, když budou mít ostatní země o tolik lepší letouny.
Co kdyby se i Švédsko vydalo „společnou“ cestou a pořídilo si rozšířenější letouny? Jistě, ona to je asi také otázka „národní hrdosti“ – aby to ale stejně dříve či později nedopadlo stejně jako s automobilkou SAAB. Už jenom ekonomicky nedává smysl vyvíjet a udržovat letoun pro tak relativně malou zemi (nelze srovnávat s Čínou ani Amerikou, to jsou obrovské země s násobně větší armádou). Leda by se ve světě dočkal většího úspěchu.
Ukázka letu JAS-39 Gripen