I dnes tvoří velkou část výzbroje ruské armády sovětské zbraně, které sice tamní podniky postupně nahrazují, ale není to pro ně jednoduché – sovětské „dědictví“ je totiž opravdu rozsáhlé, v mnoha případech se jedná o tisíce a tisíce kusů techniky. Často tak dává větší smysl spíše jejich modernizace, ale ani ta je někdy nedokáže připravit na bojiště 21. století. Společnost Kurganmashzavod např. vyrábí bojová vozidla pěchoty BMP-3 a transportéry BTR-MDM Rakushka, které mají spoustu nedostatků svých předchůdců eliminovat.

BMP-3 má lepší ochranu a řadu konfigurací

Dobrým příkladem onoho sovětského pozůstatku je bojové vozidlo pěchoty BMP-3, které bylo do výzbroje SSSR přijato v 80. letech 20. století s tím, že odstraňovalo řadu nedostatků předchozích BMP-1 a BMP-2, uvádí ArmyRecognition. Zejména má lepší ochranu osádky, kdy v přední části odolá projektilům ráže 30 mm, kdežto dodatečná pasivní pancéřová ochrana odolá průbojným střelám ráže 12,7 mm ze vzdálenosti 50 metrů.

Video: Ukrajinci ukázali útok levného dronu na cenné ruské BMP-3. Smrt v hodnotě pár tisíc korun zničila moderní obrněnec jako nic

Výbušný reaktivní pancíř je potom k dispozici jako volitelná výbava. BMP-3 se pak také chová mnohem lépe při plavbě na vodě, což je v zemích bývalého SSSR na mnoha místech značnou výhodou. Z rodiny sovětských / ruských BVP se tak jedná o nejlepší variantu, jejíž produkce probíhala v nějaké míře od roku zavedení, ale v posledních letech značně zesílila. Bývá přitom i různě konfigurována, např. BMP-3M, BMP-3M Ataka, BMP-3F, BMP-3 Dragoon atd.

Oproti starším sovětským BVP se může BMP-3 pochlubit i silnou výzbrojí, kterou tvoří dělo 2A70 ráže 100 mm a autokanon 2A72 ráže 30 mm, a má se dokonce jednat o nejsilněji vyzbrojené ruské BVP. Třeba BMP-2 přitom mělo za hlavní zbraň pouze kanon ráže 30 mm. Osazené dělo může zasahovat cíle do vzdálenosti až 4 km, a rovněž dokáže vypálit laserem naváděnou řízenou protitankovou střelu ATGM 9K117 do dálky zhruba 5 km. Výzbroj je pak doplněna kulomety a granátometem, a kromě 3členné posádky je ve vozidle místo pro výsadek 7 vojáků.

BTR-MDM je mladé, ale se starými kořeny

Mnoho ruské techniky vychází ze sovětských konceptů, které zůstaly často nedotažené, případně na ně nějak navazují. Jedním z nich je i vozidlo BTR-MDM, jehož vývoj byl zadán již v roce 1992, a cílem bylo nahradit BTR-D z roku 1974. Jedná se o speciální obrněný pásový transportér určený pro výsadkové jednotky, který armáda nakonec představila až v roce 2013, uvádí MilitaryToday, což poukazuje na ne zrovna výjimečné průtahy. Nicméně dle Wikipedie počítala ruská armáda už od roku 2015, že jich výsadkáři dostanou během 10 let rovných 2 500.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Jeho výhodou je především větší vnitřní prostor, do něhož se vejde až 15 členů – z toho jsou 2 místa pro posádku, a 13 pro výsadek (předchozí verze uvezla vojáků 13), a také řada shodných komponentů s BMD-4M, což je bojové vozidlo určené rovněž pro výsadkáře, a značně to tedy zjednodušuje jejich údržbu, opravu i logistiku. Transportér BTR-MDM Rakushka dokáže i plavat a lze jej vysazovat pomocí transportních letounů Iljušin IL-76M/MD nebo Antonov An-124, a stejně tak je přemisťovat v závěsu pod vrtulníky Mil Mi-26.

Video: moderní ukrajinský obrněný transportér BTR-4 dokázal na chvíli ustát zásah ruskou střelou Konkurs-M, za moment ale stejně vzplanul

Transportér BTR-MDM je potom vyzbrojen 2 kulomety ráže 7,62 milimetrů a osádku chrání jenom lehkým hliníkovým pancířem, který odolá max. palbě z ručních zbraní. Vozidlo je nicméně určeno především k rychlému transportu pěchoty a zásob, nebo k evakuaci raněných – místo 13 vojáků pojme v takovém případě 6 nosítek, případně 2 tuny nákladu. Na silnici se dokáže pohybovat rychlostí až 71 km/h.