Mnohé bitvy druhé světové války byly neobyčejně krvavé, a dle odhadů v nich zahynulo až 25 milionů vojáků, ale celkový počet obětí – včetně těch na následky hladu a nemocí – mohl být až 80 milionů. Během 6letého konfliktu existuje několik významných momentů, které přispěly k porážce nacistického Německa, po jehož boku stála podstatně méně úspěšná Itálie, ovšem i militaristického Japonska a dalších spojenců. Bitvy rozhodně neměly předem daného vítěze, a pokud by skončily opačně, mohl být průběh války zcela jiný.

Vítězství u Moskvy

Když německá armáda zaútočila na Sovětský svaz, směřovala konečný nápor na hlavní město, tedy Moskvu. Na začátku prosince 1941 od ní stála 30 km, uvádí NewWorldEncyclopedia, ale byla po půl roce bojů oslabená, měla roztahané zásobovací linie, a nebyla připravena na tuhou ruskou zimu. Sověti naopak přisunuli k Moskvě čerstvé posily ze Sibiře, a 5. prosince 1941 zahájili protiútok, načež Němce místy zatlačili o více než 200 km zpět.

Brutální „Hitlerovi psi na řetězu“: jednotka Feldjägerkorps inspirovaná Stalinem, z níž mělo strach i SS a přežila kapitulaci Německa

Bitva u Midway

Díky bleskovému úderu na Pearl Harbor v prosinci 1941 měli Japonci na moři převahu, ale nezničili celou americkou flotilu, a zvláště ne letadlové lodě. Naplánovali proto na začátek června 1942 útok na atol Midway a doufali, že americkou flotilu vylákají a zničí ji, uvádí History. Američané ale díky rozluštění japonských kódů o plánu věděli a na útok se řádně připravili, v důsledku čehož Japonci ztratili 4 letadlové lodě, kdežto USA jen jednu. Po bitvě přešla iniciativa v oblasti Pacifiku do rukou Američanů a Japonsko již nestačilo doplňovat ztráty.

Obklíčení u Stalingradu

Německá ofenziva směřovala v roce 1942 na jih Ruska, kde se stal cílem Stalingrad. Jenomže Němci v troskách města zabředli do pouličních bojů, a ačkoliv ho většinu kontrolovali, Rudoarmějce nikdy neporazili. V listopadu 1942 pak Sověti provedli mohutný protiútok na křídlech a německé jednotky uzavřeli v kotli. A. Hitler sice vojákům zakázal se vzdát, ale ti neměli dostatek jídla, munice ani vybavení, a masově umírali. Nakonec proto 2. února 1943 kapitulovali, a Britannica uvádí, že do sovětského zajetí padlo 91 tisíc německých vojáků.

Vylodění v Normandii

Spojenci byli názoru, že mohou západ Evropy osvobodit jedině tak, že provedou velikou vyloďovací operaci na francouzském pobřeží, která je dodnes největší ve vojenské historii. Americké a britské síly se úspěšně vylodily 6. června 1944 ve francouzské Normandii, kde překročilo kanál La Manche 160 tisíc vojáků, uvádí NationalWW2Museum. Ti přitom dlouho drželi jenom úzký kus země, Němci se usilovně a vytrvale bránili, ale v srpnu 1944 se nakonec podařilo jejich obranu prorazit a zejména zničit německé síly v kapse u Falaise.

Osvoboditelé v rouše beránčím: stalinovská Rudá armáda znásilnila „na doporučení“ 2 miliony žen a dívek za 6 měsíců, nejmladší byly 4 roky

Dobytí Berlína

Ačkoliv bylo Německo již v podstatě poražené, jeho ozbrojené síly pokračovaly v odporu, a to i v okamžiku, kdy se Sovětům podařilo v dubnu 1945 obklíčit Berlín. Houževnatý odpor v německé metropoli stál statisíce životů, ale ruská armáda nakonec Němce prorazila a nacistický vůdce Adolf Hitler spáchal ve svém berlínském bunkru sebevraždu. Německo nakonec 8. května 1945 kapitulovalo. Stinnou stránkou vítězství ovšem zůstává následné znásilnění asi 1,4 milionu německých žen Rudoarmějci, připomíná Military-History.