Již více než 100 let zůstává princip řízení letadel stejný. Změnit to ovšem může nevšední konstrukce, která je zcela zbavena pohyblivých částí.
Už od prvního letu bratří Wrightů jsou letadla řízena za pomoci pohyblivých částí na ocase a křídlech, kdy jejich pohyb nějakým způsobem nasměruje vzduch proudící kolem letadla, a to buď klesá, nebo stoupá, případně „zatáčí“ do stran; velmi zjednodušeně řečeno. Na těchto principech se za desítky let nic moc nezměnilo, snad i proto se konstruktéři snaží vymyslet, jak se takových řídicích ploch zbavit. Řešením může být vyvíjený letoun Aurora X-65 CRANE.
Křídlo ve tvaru kosočtverce kolem letadla
Projekt letounu X-65 CRANE vypadá dle zveřejňovaných animací od prvního pohledu jinak než letadla, na něž jsme zvyklí. Místo klasických křídel má de facto jedno jediné, které ho obepíná kolem dokola a má tvar kosočtverce, uvádí Tech-Wp, ovšem po stranách ještě vybíhají prodloužené části. A ačkoliv jsou na letounu jakási dvě kormidla, má zcela postrádat pohyblivé části, jež mají v současnosti využívaná klasická letadla.
1\ הכטב״מ הקונספטואלי שבתמונה נקרא X-65 CRANE (ר״ת באנגלית של ״שליטה במטוס מהפכני באמצעות אפקטורים חדשניים״).#פידצבא
DARPA, סוכנות המו״פ הביטחוני האמריקאית, בחרה בחברת Aurora Flight Sciences (חברת בת של בואינג) לשלב 2 בפיתוח המטוס.
מה מיוחד ב-X-65?
הוא יתמרן ללא משטחי היגוי. ⬇️ pic.twitter.com/MHuWm9W1hF— Amit Lidor | עמית לידור (@AmitLidor) January 11, 2024
K řízení letadla mají potom dle portálu Space sloužit trysky se stlačeným vzduchem, díky nimž jednoduše mění směr podle toho, jak si přeje pilot – celá řada by jich přitom měla být na křídlech a ocasní ploše. Pokud se tato koncepce osvědčí, mohlo by to do budoucna způsobit revoluci v konstrukci i designu letadel, ale všechny výhody ještě nejsou známy.
Zpočátku v něm pohyblivé části budou
Prototyp letadla konstruovaný vládní agenturou DARPA a výzkumnou společností Aurora Flight Sciences má mít rozpětí „křídel“ 9 m a hmotnost 3,2 tuny. Dosahovat by měl rychlosti Mach 0,7, uvádí Airforce-Technology, a v počátcích bude ještě disponovat klasickými pohyblivými manévrovacími plochami, ačkoliv budou blokovány, aby se nový systém řízení letadla ozkoušel. Je to nejspíše logický krok, protože pokud by se něco na tryskách nepovedlo nebo nefungovalo, mohl by testovací pilot použít k záchraně tradiční konstrukci.
Jak testy letounu s novým řízeném dopadnou, je samozřejmě obtížné soudit, ale pokud úspěšně, znamenal by nižší počet pohyblivých ploch třeba menší riziko nějakých fatálních závad. Otázkou také je, zda bude možné systém použít u vyspělých vojenských letadel. Např. nikde nejsou zmínky, zda by tento způsob řízení byl vhodný třeba pro nadzvuková letadla, protože naprostá většina těch moderních vojenských takových rychlostí dosahuje.