Konstruktéři zbraní se vždy snažili vytvářet systémy tak, aby byly co nejničivější a nepřítel neměl při zásahu z nich šanci přežít. Mezi nejúčinnější přitom patří kazetová munice, ať do dělostřeleckých systémů, raketometů nebo leteckých pum. Její použití je sice z mnoha objektivních důvodů velice kontroverzní a řada armád se proto zavázala ji nepoužívat, ale o její účinnosti nemůže být v žádném případě pochyb.

V noci není před termovizí úniku

Klasický případ využití kazetové munice, v tomto případě dělostřelecké, můžete vidět na videu pod článkem. Ukazuje ruský konvoj obrněné techniky objevený dronem; MilIn uvádí, že ji bezpilotní letoun objevil v noci, ale přesto neměl s její lokalizací žádný problém, protože byl vybaven termovizní kamerou. Díky rozdílu teplot jsou pak cíle velmi dobře viditelné i za tmy, jak je každopádně vidět na publikovaných záběrech.

#Ukraine: The first photo of 155mm cluster projectiles which were recently transferred by the US in Ukrainian service.

We can see 🇺🇸 M864 extended range (29km) base-bleed projectiles, each carrying 72 dual-purpose submunitions. Normally these rounds are treated as war reserve. pic.twitter.com/nMobQqk80V

— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) July 24, 2023

Dron navedl následně na objevenou techniku dělostřeleckou palbu, a sada malých explozí jakoby v kruhu napovídá, že dělostřelci použili kazetovou munici. Konkrétně se jednalo o americké dělostřelecké granáty M864 a M483A1 do západních děl ráže 155 milimetrů. Výbuchy naznačují, že krupobití submunice z dělostřeleckých projektů nevydržela některá obrněná vozidla, pravděpodobně se jednalo o transportéry MT-LB. Ještě hůře na tom však musela být pěchota, ale ta není na záběrech pořízených z větší dálky příliš zřetelná.

Kazetová munice působí plošně

Za kazetovou je označována munice, jejíž hlavice není naplněna klasickou trhavinou, ale větším počtem malých pum, takzvanou submunicí. StopClusterMunitions uvádí, že se aktivuje při pádu a exploduje nad nebo na zemi, čímž se rozptýlí do prostoru, a teprve poté exploduje. Její působení je plošné a mnohem smrtelnější než jeden velký výbuch klasického dělostřeleckého projektilu. Problémem ovšem je, že část této submunice neexploduje a zůstává na místě, takže je po skončení bojů i desítky let nebezpečná pro civilisty.

Ruská kazetová 0,5tunová stealth puma udeří z dálky až 50 km, ovšem protivzdušná obrana si jí může všimnout, až když bude pozdě

Americké dělostřelecké granáty M864 a M483A1 patří mezi takzvanou dvouúčelovou vylepšenou konvenční munici. Wikipedia vysvětluje, že její submunice je zkonstruována tak, že má jak tvarovanou nálož k proražení pancíře, tak fragmentační část tvořící střepiny. Uvnitř jsou potom dva typy submunice, dohromady 72 kusů v M864 a 88 kusů v M483A1. Ty se rozptýlí na ploše zhruba 10 metrů čtverečních, ale smrtící dosah fragmentů je 50 metrů. Z děla mohou pak granáty dolétnout až do vzdálenosti 29 kilometrů.