Vyřadit velitelské stanoviště moderního systému protivzdušné obrany je doslova jackpot. Bez něj je totiž celá baterie jenom slepou hromadou železa.
Když chce moderní systém protivzdušné obrany dlouhého dosahu, jakým je například S-300 nebo S-400, hlídat nebe a být schopen zneškodňovat různé typy z cílů, musí je nejenom vidět, ale také potřebuje velení. V řídícím centru se rozhoduje o tom, jaké rakety, kolik a odkud budou na daný cíl vypáleny, a též pomáhá s jejich naváděním. Bez tohoto centra je takovýto propojený systém v podstatě nefunkční, a proto se ho vždy vyplatí zneškodnit.
Nerozvážně nekryté centrum na poli
Objevit velitelské centrum systému protivzdušné obrany určitě nebude jednoduché, protože se jej nepřítel snad vždy snaží ukrývat. To se ale nejspíše nestalo v případě zachyceném na videu pod tímto článkem, kde můžete vidět zničení řídícího centra ruského systému S-300 nebo S-400, uvádí MilIn. Umístěno bylo na nějakém poli a spolu s ním byl zničen i radar, pravděpodobně se jednalo o 92N6E. Nelze to ale říci přesně, protože systém používá několik velmi podobných radarů a záběry nejsou příliš ostré; na výsledku to nicméně nic nemění.
Photo evidence have emerged, proving that a Russian command post of the S-400 Triumph air defense system 55K6E was HIMARSed in the Kherson region around 10 days ago.
🇺🇦 pic.twitter.com/pL8LzFPBVq— Visegrád 24 (@visegrad24) May 30, 2023
Zbraní použitou k likvidaci řídícího stanoviště a radaru byl raketomet M142 HIMARS, ale na cíl rozhodně nestačila jedna raketa – obsluha raketometu jich vypálila minimálně pět. Jednalo se o střely M30A1 se speciálním hlavicí obsahující 182 tisíc wolframových kuliček. Tyto kuličky působí po explozi hlavice plošně a jsou schopné provrtat i slabší pancíř. Střela je pak naváděna za pomoci GPS, a Wikipedia uvádí, že má dolet až 92 kilometrů.
Řídící stanoviště plné specialistů
Wikipedia uvádí, že je řídící stanoviště označované jako 55K6E umístěno na podvozku nákladního automobilu Ural-5323 a obsluha z něj může velet celému praporu S-400 složeného z několika radarů dodávajících potřebná data a odpalovacích vozidel. Jednotlivé části praporu mohou být od řídícího stanoviště vzdálené až 100 kilometrů, a na tomto velitelském stanovišti by měli rovněž sloužit vysoce vyškolení specialisté.
Radar 92N6E je pro práci systému S-400 klíčový, protože slouží k zaměřování střel na cíle. RadarTutorial uvádí, že je dokáže detekovat do vzdálenosti 340 až 400 kilometrů a je umístěn na podvozku nákladního automobilu MZKT-7930 8×8, což mu zajišťuje relativně vysokou mobilitu. Zničit takovýto radar asi není pro raketu nijak obtížné, jde o citlivé zařízení a není ani jasné, jestli je vůbec alespoň kabina pro osádku pancéřovaná.