Dělostřelectvo je stále nazýváno královnou bojiště, platí to hlavně pro moderní samohybné těžké houfnice. Ukrajina vyrábí jedno z nejlepších děl.
Ukrajinské dělostřelectvo spoléhá na staré sovětské zbraně a děla dodaná spojenci, většinou západních ráží. Ovšem je schopná vyprodukovat i vlastní zbraně schopné svými parametry těm západním konkurovat, i když jich není dostatek, aby uspokojily požadavky ukrajinských ozbrojených sil. Přesto je pravdou, že 2S22 Bohdana patří k tomu nejlepšímu, s čím mohou ukrajinští vojáci bránit svoji vlast a počet vyrobených děl neustále stoupá.
Testování Bohdany trvalo několik let
Ukrajina má dlouhodobě v plánu přejít na systémy kompatibilní s NATO a týká se to i dělostřelectva. I proto v roce 2018 představila houfnici Bohdana. Army-Technology uvádí, že se jednalo o testovací verzi a trvalo ještě zhruba 5 let, než se začala houfnice vyrábět sériově. V současné době je ukrajinský zbrojní průmysl schopen vyprodukovat minimálně 10 houfnic měsíčně, uvádí Defence-Ua, produkce se má v dalších období ještě zvýšit.
Konstrukčně se dá Bohdana nejvíce přirovnat francouzské houfnici CAESAR, na jejíž zavedení do výzbroje čeká i česká armáda. Jde totiž o dělostřelecký systém umístěný na kolovém podvozku, v některých případech dokonce zbraně využívají podvozek podobný. Houfnice také používají dělo ráže 155 milimetrů, délka hlavně je 52 ráží. V okamžiku, kdy zbraně střílí, je jejich obsluha venku z vozidla mimo ochranu pancéřové kabiny, kterou mohou být podvozky vybavené.
Dosah Bohdany je až 50 kilometrů
Dosah Bohdany je se západními děly srovnatelný, je schopná s klasickými projektily zasahovat cíle ve vzdálenosti 42 kilometrů a s raketově poháněnými 50 kilometrů, uvádí Wikipedia. Může používat i přesně naváděné typy munice, například dělostřelecký granát M982 Excalibur. Kadence střelby ukrajinské zbraně je až 5 ran za minutu. Na obsluhu zbraně je zapotřebí osádka 5 vojáků. Počet munice vezený na vozidle záleží na tom, na jakém podvozku je dělo umístěné.
Ukrajina totiž Bohdany montuje hned na několik typů, třeba prototyp byl umístěný na KrAZ-63221, uvádí MilIn. Později konstruktéři použili běloruský MAZ-6317, ale ani to není řešení, protože těch je omezený počet, jelikož Bělorusko na Ukrajinu tyto stroje již nedodává. Dále se objevily houfnice i na podvozku Tatra, konkrétně na 815-7 ve verzi 8×8. Není vyloučené, že se Ukrajina na tatrovácké podvozky soustředí, ale může je nahradit i jinými.