Politici v Jižní Koreji stojí před velikým dilematem, protože zatímco na severu sousedí s nevypočitatelnou zemí, s níž jsou oficiálně stále ve válečném stavu a v jejímž čele stojí diktátor, který vlastní jaderné zbraně, na straně druhé se Američané zavázali, že budou Jihokorejce kdykoliv vojensky bránit, a to i v případě jaderného útoku ze severu. Zda tomu mají skutečně věřit, je na pováženou – hlavně pokud by v Bílém domě opět zasedl republikánský Donald Trump – jenomže ani postavit vlastní jadernou zbraň není nejlepší nápad.

Amerika už nové jaderné velmoci nechce

Myšlenka stavby vlastní jaderní zbraně rezonuje společností v Jižní Koreji velice silně. Economist uvádí, že se záměrem mít vlastní jaderný arzenál k odstrašení Severní Koreje souhlasí plných 70 procent Jihokorejců, jenomže Američané od toho jihokorejskou vládu tvrdě odrazují. Mají své vlastní zájmy, a to hlavně udržet jaderný status quo ve světě. Kdyby se ovšem objevila nová jaderná velmoc, není vyloučeno, že by začaly o jadernou zbraň usilovat i jiné státy. Bílý dům si ale závody ve zbrojení nepřeje, znamenalo by to hrozbu nestability.

iZdroj fotografie: Public Domain

Současná americká administrativa se s Jihokorejci dohodla – ale není jisté, kdo bude novým vládcem Bílého domu v příštím roce. TheNewYorkTimes totiž upozorňuje, že si jihokorejští politici nejsou jisti tím, zda by závazky USA platily i v okamžiku zvolení Donalda Trumpa. Ten dokonce v minulosti hrozil stažením amerických vojáků z Korejského poloostrova, a právě jeho nevypočitatelnost je problém, jelikož nikdo neví, co v případě převzetí moci udělá. Jaderná zbraň by tedy byla sázka na jistotu, i když by to znamenalo rozbití dobrých vztahů.

Jihokorejci mají na atomovky zdroje i schopnosti

Jižní Korea je technologicky vyspělou zemí s jaderným programem – staví a provozuje vlastní jaderné elektrárny a chce dokonce otevřít centrum pro vývoj jaderných pohonů pro ponorky a lodě, uvádí MilIn. V zemi je tedy dostatek odborníků, aby technologii jaderné zbraně zvládla, a navíc na to má i dostatek prostředků. Ostatně se již v 70. letech 20. století o rozvoj svého programu jaderných zbraní pokoušela, ale po tlaku Američanů toho zanechala.

Američané před branami Severokorejců: jdou Kim Čong-unovi připomenout, jak silnou armádu mají a co dokáží. Hrozí další vypětí

I přes nátlak je však možné, že se Jižní Korea nakonec pro vývoj jaderné zbraně rozhodne, zvláště pokud bude cítit, že by nemuselo být její spojenectví s USA dostatečně pevné. Její armáda navíc disponuje balistickými raketami nebo řízenými střelami schopnými jadernou hlavici na území Severní Koreje dopravit. V celé záležitosti bude mít nějaké slovo i Čína, ale i ta může být motivací pro vývoj jihokorejské jaderné pumy, protože sama značně posiluje.