Nejstrašnější zbraní, jakou se podařilo lidstvu zkonstruovat, je ta jaderná. Výbuch i jediné nukleární hlavice dokáže teoreticky zabít miliony lidí a zamořit radioaktivitou obrovské území. Jenomže jadernou reakci lze využít jako zbraň i v případě, že země žádnou jadernou hlavici nemá nebo ji použít nechce. Existují totiž civilní technologie, které využívají jaderné reakce, a útokem na ně lze teoreticky dosáhnout účinků možná podobných, jakých má samotná jaderná zbraň. Způsobit by to mohl útok třeba na nějakou jadernou elektrárnu.

Útok na elektrárnu je možný, byť zakázaný

Útočit na jaderné zařízení během válečného konfliktu zakazují Ženevské konvence, ale zkušenosti z řady válek ukazují, že je mnohé strany zkrátka nedodržují nebo různě ohýbají. MilIn uvádí, že jednou z možností, jak by se mohla jaderná elektrárna teoreticky stát záměrným cílem útoku, je její napadení Ruskem na Ukrajině. To by mělo hned několik dopadů – země by přišla o významný zdroj elektrické energie, radioaktivita by mohla zabít nebo poranit mnoho obyvatel, a nakonec by byla nucena evakuovat obrovská území a o lidi se postarat.

Je Putin schopen použít jaderné zbraně v případě kolapsu na Ukrajině? Jak velké nebezpečí znamená největší jaderná elektrárna v Evropě?

Jaké by mohly být následky takového útoku na jadernou elektrárnu, může dodnes demonstrovat havárie v Černobylu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii na stránkách uvádí, že při nehodě nebo do tří měsíců po ní zemřelo 30 lidí, ale dalších 200 tisíc bylo nutné z rozsáhlého území evakuovat, neboť bylo velmi zamořené. I tak je ale evidovaných asi 1 800 případů rakoviny štítné žlázy u dětí, které nejspíše přímo souvisí s havárií. Vojenský útok na jadernou elektrárnu by nicméně mohl mít ještě horší dopady než výbuch v Černobylu.

Útoku nemůže jaderná elektrárna odolat

Velký problém také je, že jaderné elektrárny nejsou na masivní vojenský útok připraveny. ArmsControl uvádí, že většina bezpečnostních opatření počítá s možným teroristickým útokem, ale nikoliv se záměrným napadením ozbrojenými silami. Je však otázkou, jak se s takovýmto ohrožením vypořádat. Letecké pumy jsou určitě schopné prorazit i betonové objekty, v nichž se nachází reaktor, ale cílem nemusí být jenom ten – stačí zničit i chladicí systém.

🚨🇷🇺🇺🇦BREAKING: UKRAINE SHELLS ZAPORIZHZHIA NUCLEAR POWER STATION

The Russian-controlled management at the plant claimed the Ukrainian military targeted critical infrastructure, hitting its fuel storage facilities.

Russia said: “Such attacks are unacceptable.”

Source: Reuters pic.twitter.com/mZizF4TvJ7

— Mario Nawfal (@MarioNawfal) March 14, 2024

Zajistit jadernou elektrárnu před leteckým útokem je nejspíše nemožné. Armáda sice může kolem ní vybudovat kvalitní systém protivzdušné obrany, ale ani ten nemusí zajistit, že by nějaký úder třeba střelami nebo pumami nepříteli nevyšel. Shromáždit navíc dostatek prostředků protivzdušné obrany kolem jediné jaderné elektrárny znamená, že je třeba je odsunout například z oblasti bojů nebo snížit zabezpečení měst.