Na začátku studené války byly jaderné zbraně nejčastěji svrhávány z bombardérů. A před tím, než se rozvinuly rakety s jadernými hlavicemi, zkoušeli Američané i Sověti používat obří dělostřelectvo. Nějaké koncepty vznikly na obou stranách železné opony a Armádní Zpravodaj by chtěl připomenout největší sovětskou houfnici 2A3 Kondenzátor 2P.

Houfnice, která vycházela z námořního děla

Na začátku 50. let 20. století přišly Spojené státy americké s takzvaným atomovým dělem M65 a nasadily ho v Německu, uvádí Wikipedia, kde mělo sloužit pro případ sovětského útoku. Sověti proto také začali uvažovat o podobné zbrani, aby se schopnostem Američanů vyrovnali. Výsledkem této snahy byla monstrózní samohybná houfnice obří ráže 406 milimetrů, při jejíž konstrukci byl použitý derivát starších námořních děl.

Le 2A3 Kondensator 2P (aussi appelé Konpensator) servant à tirer des têtes nucléaires jusqu’à 26 km pic.twitter.com/i8qvPJATXs

— Xev (@Xev__) June 22, 2017

Houfnice se poprvé objevila na přehlídce na Rudém náměstí v roce 1957, připomíná Tank-Afv. Umístěna byla na podvozku vyvinutém z těžkého tanku T-10 a její hmotnost byla impozantních 64 tun. Pálila projektily o hmotnosti 570 kilogramů, takže nabití jednoho trvalo asi 5 minut. Doletěl přitom do vzdálenosti až 25,6 km, což bylo dostatečné, aby obsluhu nezasáhly účinky jaderného výbuchu, i když existovaly i projektily s konvenční náloží.

2A3 Kondenzátor 2P měl problémy

Koncepce houfnice 2A3 se ukázala jako problematická, jelikož třeba silný zpětný ráz měl negativní dopad na podvozek, který se často porouchával. Musel být proto upravován, což se ale podařilo až v roce 1960. Kvůli velikosti a hmotnosti zbraně byly však problémy s její mobilitou, protože byla pomalá – její rychlost je udávána na 30 km/h – navíc ji neunesl téměř žádný most, a ještě měla potíže projet pod elektrickým vedením, uvádí NationalInterest.

9 amerických tanků M1 Abrams zničilo 47 sovětských během 30 minut; existuje naděje, že se bude historie z Iráku opakovat

Nakonec vznikly jenom 4 houfnice 2A3 Kondenzátor 2P a posléze byla jejich výroba z rozhodnutí Kremlu zastavena. Na začátku 60. let 20 století totiž existovaly raketové systémy s mnohem lepšími parametry. Děla byla z výzbroje vyřazena již kolem roku 1965 a jedno z nich je umístěno v Centrálním muzeu ozbrojených sil v Moskvě. Neznamená to však, že by Sověti s jaderným dělostřelectvem skončili, akorát využili menší děla ráže 152 a 203 mm.