V případě, že by se do sebe pustila námořnictva Ameriky a Číny, jednalo by se o souboj dvou více něž vyrovnaných soupeřů.
V současnosti jsou stále Spojené státy americké vládcem moří a oceánů, ale karta se pomalu obrací a do předních pozic se dravě dere Čína, která už má více lodí. Pokud by přitom došlo na střet jejich námořnictev, zřejmě by to bylo především u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Jaké jsou ale jejich síly a jak by mohl hypotetický souboj vypadal a mohl dopadnout? Armádní Zpravodaj analyzuje ožehavou situaci a potencionální střet dvou obrů.
Čína má o stovky plavidel více, ale…
V tomto hypotetickém konfliktu by šlo především o Čínskou republiku, tedy Tchaj-wan, a obě zmíněná námořnictva by měla v této hře jiné výchozí pozice. To americké v současné době disponuje 329 bojovými loděmi, hodnotí Wikipedia – naproti tomu Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády 516 loděmi. Armádní Zpravodaj hodnotil počty plavidel obou mocností již v březnu 2023, a už tehdy se ukazovalo, jak moc drak posiluje.
Americká flotila má však více letadlových lodí (11) a atomových ponorek (77), a navíc i velké letecké kapacity (zhruba 2 700 letounů), přičemž současně dokáže velmi pružně reagovat na velké množství různých hrozeb. Naproti tomu Čína disponuje jenom třemi „letadlovkami“, a to ještě na nižší technické úrovni, takže na ty americké ztrácí. A nezmění to ani stavěná Type 004, která by mohla vystřídat americkou Gerard R. Ford na postu nejsilnější lodě světa.
Většina čínských ponorek je navíc dieselelektrických (45 ze 75) a mají omezený dosah, nicméně páteří námořnictva jsou menší lodě, a to především dobře vyzbrojené fregaty (45), shoduje se Wikipedia a LowyInstitute. Ty Američanům schází, jelikož je v roce 2015 vyřadili, ale už na nich pracují – výsledkem má být třída Constellation, uvádí Wikipedia; dnes ale mají ve službě jenom jednu fregatu a torpédoborce. Čína nicméně sází i na jiná esa v rukávu.
V domácích vodách by Amerika nebyla
Největší výhodou Číny by v tomto konfliktu bylo, že by se odehrával v jejích domácích vodách. To znamená, že by se námořnictvo, na rozdíl od toho amerického, nemuselo spoléhat na dlouhé zásobovací trasy, a mohlo by se opřít i o pozemní protinámořní síly a letectvo. Bylo by tak pro něj snazší vybojovat nad protivníkem lokální převahu.
Naproti tomu nejbližší základny amerických sil jsou v Japonsku, na Filipínách a v Jižní Koreji, a konkrétně letectvo by muselo spoléhat i na nejdůležitější opěrný bod v oblasti – ostrov Guam, který je sice po zuby ozbrojený, ale nemusel by stačit. Navíc je námořnictvo USA, na rozdíl od čínského, rozmístěno po celém světě, což Pekingu na lokální dominanci ještě přidává.
Armádní Zpravodaj soudí, že jsou důležitým faktorem i mezinárodní vztahy a politika. Zatímco při konfliktu v Jihočínském moři lze počítat s vytvořením velké mezinárodní koalice zainteresovaných zemí, třeba Japonska, Filipín, Vietnamu apod., během konfliktu o Tchaj-wan je tato varianta nepravděpodobná. Tchaj-wan z minulosti nemá dobré vztahy se sousedními zeměmi, které se nehodlají s Čínou moc zaplétat, dokud to nebude nutné.
Technologicky jde o vyrovnané soupeře
V minulosti mohly Američané nad všemi protivníky hodně spoléhat na svou technologickou převahu, ale v případě Číny to již zdaleka neplatí. V mnoha případech, jako jsou hypersonické zbraně, drony, letadla 5. generace nebo protilodní balistické střely, je totiž země draka dohnala nebo předehnala, shoduje se redakce Armádního Zpravodaje. Již v květnu 2023 hodnotila čínský hypersonický kluzák DF-ZF, který může být nebezpečím pro americké lodě.
V čem ale USA zatím jasně vedou, jsou zkušenosti a operativní postupy, jelikož se účastnily mnoha válek. Ač je čínská vojenská síla ohromující, nemá prakticky žádné bojové zkušenosti. Pokud by tedy Američané vedli boj za použití moderních bojových technik a strategií, nemusela by být bitva o Tchaj-wan až tak jednoznačnou záležitostí, jak se může zdát.
Ale pro Ameriku by to nebyla, ani při zapojení lokálních a vzdálených spojenců, dobrá ani výhodná situace. Pokud by se totiž Peking do dobrodružství pustil, hodnotí Armádní Zpravodaj, že by hrál o vše a „ztráta tváře“ by pro něj byla horší než ztráty lidské a materiální. Případná bitva dvou námořních velmocí by tak byla krvavá a po silové stránce by z ní spíše jako vítěz vyšel Peking. Je ale otázkou, zda by to bylo jasné vítězství nebo spíše Pyrrhovo.
Kdo by v souboji vyhrál a proč, a co by mu to přineslo?

