Rusko pravděpodobně přesouvá systémy S-400 a S-300 z Dálného východu do války na Ukrajině. Nahradilo je jenom nepovedenými atrapami.
Válka na Ukrajině dává zabrat oběma stranám, a ačkoliv si mnozí mysleli, že má Rusko skoro až neomezené zásoby všemožné techniky, opak je pravdou. Nejenom, že jí nemělo (a nemá) dost k pokryti celého svého území, ale také jí byla mnohá zničena – jenomže výroba nové nejde tak rychle. To je případ i systémů S-400 a S-300, které ruské armádě dochází. Redakce Armádního Zpravodaje vychází ze satelitních snímků (výše), na nichž je vidět instalace nafukovacích atrap. To samo o sobě není nic nového, ale je zřejmé, že se tím snaží maskovat realitu.
Rozmístění klamných cílů lze snadno prohlédnout
Jednotlivé součásti systémů S-400 a S-300, natož pak jako celek, jsou velmi drahé a na výrobu časově náročné, zatímco jejich produkce bude jistě nízká. Kolik přesně jich Ruská federace měla nebo má k dispozici, neupřesnila, ale Armádní Zpravodaj na základě zjištění NewsWeek usuzuje, že nestíhá doplňovat ztráty. Koncem roku 2015 měla mít totiž 11 praporů vyzbrojených S-400, a plány počítaly do roku 2020 s navýšením na 56. Jeden prapor S-400 se mimochodem skládá z 8 odpalovacích zařízení s 32 raketami, velitelského vozidla a radaru.
Zda k tomu došlo, není jasné. Armádní Zpravodaj se domnívá, že spíše ne, jelikož je v Rusku zcela běžné, že jsou tvrzení hodně nadsazená – příkladem je také tank T-14 Armata nebo letoun Suchoj Su-57, z nichž se ani jeden na ukrajinské bojiště neodváží. Ani zamýšleným počtům proto nelze důvěřovat. Ve válce navíc Rusko o mnoho součástí S-400 a S-300 přišlo – čeští analytici z Oryxu odkazují na nejméně 18 zničených odpalovacích zařízení a 10 radarů, i řadu dalšího.
Z dalších zdrojů však vyplývá, že mohou být ztráty mnohem vyšší. V lednu 2025 například redakce Armádního Zpravodaje ukazovala zničení radaru 92N6, čímž mohlo dojít k oslepení celého systému, v březnu 2025 pak na eliminaci odpalovacího vozidla S-400/S-300 pomocí raketometu M142 HIMARS. A takových případů je za celou válku na Ukrajině spousta.
Lze se proto domnívat, že má ruská protivzdušná obrana k dispozici méně systémů než na začátku války, což musí pochopitelně řešit. Krom navýšení výroby to je jejich přesouvání z míst, kde nejsou tak potřebné – což se také pravděpodobně děje. OSINT analytik AS-22 zveřejnil satelitní snímky z Dálného východu, na nichž je patrné nahrazení součástí systémů S-400 a S-300 nafukovacími atrapami, a to v počtu několika desítek kusů.
Vyplývá z nich, že jsou například dva klamné cíle umístěny u 1533. gardové protiletadlové divize, ale prozrazuje je už absence radaru. U 1534. protiletadlového raketového pluku byla instalována návnada odpalovacího vozidla S-300PS 5P85S, ale opět v okolí schází radar. U 24. protiletadlové raketové brigády se pak objevily tři klamné cíle, které mají věrnější podobu odpalovacích zařízení, ale znovu jde i ze satelitních snímků poznat, že jde o nafukovací atrapy.
Těch by se přitom měly objevovat desítky jak na stanovištích dříve obsazených reálnými systémy, tak na ukrajinském bojišti. Armádní Zpravodaj znovu připomíná, že v případě bojiště jde o běžnou praxi provozovanou oběma stranami, a Ukrajina má dokonce české nafukovací tanky. Podezření ovšem vyvolává jejich přesun, jelikož to poukazuje na nedostatek. Je však zřejmé, že bude Rusko postupně vyvíjet sofistikovanější atrapy, aby se pokusilo nepřátele zmást.
Galerie
Myslíte si, že Rusku skutečně S-400/S-300 dochází, nebo je důvod umisťování atrap jiný?

