Íránský režim disponuje širokým spektrem balistických raket schopných donést hlavice na vzdálenost několika stovek až tisíců kilometrů. Ty kratšího doletu sice nejsou schopné z íránského území doletět do Izraele vzdáleného minimálně 1 000 km, ale přesto existuje i dost raket doletu středního, které to zvládnou. Redakce Armádního Zpravodaje srovnala zřejmě nejnebezpečnější zbraně, jimiž by byl Írán toreticky schopen zasáhnout Izrael a prorazit jeho obranu, byť je vysoce sofistikovaná a považovaná za možná nejlepší na světě.

Izraelskou PVO je možné zahltit

Židovská země má nejspíše nejschopnější protivzdušnou obranu na světě, jíž je schopna sestřelovat všechny typy hrozeb. Proti balistickým raketám je speciálně vyvinutý systém Arrow, uvádí Wikipedia, s několika verzemi střel, a na kratší vzdálenosti mu sekundují ještě systémy David’s Sling a Iron Dome. Tato obrana je pak doplněna americkým THAADem. I přes to by ale mohl Írán impozantní hradbou proniknout. Systémy totiž nefungují 100% a v případě odpalu více raket, střel i dronů, je možné ji zahltit, takže protistřely nějaké hrozby nezachytí.

iZdroj fotografie: Ali Rafiei / Creative Commons / CC BY

Írán přitom vyvinul několik typů raket schopných z jeho území do Izraele doletět, ale pokud by došlo k jejich odpalu, je podle redakce Armádního Zpravodaje hlavní otázkou, kolik jich dokáže najednou odpálit a jaké má jejich zásoby. Ale to platí i v případě izraelských protistřel. Těmi nejnebezpečnějšími balistickými raketami jsou pro Izrael každopádně Shahab-3, Sejil a Qassem Bassir, ačkoliv nejde o jediné rakety schopné do něj doletět.

Trio nebezpečných íránských raket

Íránská raketa Shahab-3 je odvozená od severokorejské No Dong 1, uvádí MissileTreat, a jelikož je na kapalné palivo, je s ní složitější a zacházení. Základní verze má dolet 1 300 km a unese hlavici o hmotnosti až 1 200 kg; má však děsivě malou přesnost 2,5 km. Hodí se tak k terorizování měst, ale také k tomu, aby zahltila obranu a udělala tím prostor vyspělejším raketám. Existovat však mají i vyspělejší verze s delším doletem a nejspíše i lepší přesností.

Analýza: íránský systém PVO Bavar-373 údajně vidí stealth letoun F-35 až na 120 km. Vyvinutý byl jako lepší náhrada ruského S-400

Rodina raket Sejil je potom velmi vyspělá a používá tuhé palivo, takže je mnohem snazší ji odpálit, a navíc nemusí být ani ve svislé poloze, uvádí Wikipedia. Existovat mají tři verze – ta základní je dvoustupňová a její dosah činí 2 400 km, ale nejlepší je Sejil-3, což má být dokonce raketa třístupňová s dosahem až 4 000 kilometrů. To znamená schopnost zasáhnout i většinu území Evropy nebo nemalou část Afriky, ale to jsou nepravděpodobné cíle.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Co je na raketě nebezpečné, je její přesnost, dosahovat má totiž kolem 50 metrů. To sice nestačí k nějakému preciznímu ničení cíle bez vedlejších škod, ale vzhledem k hmotnosti hlavice až 1 500 kilogramů ho zásah minimálně vážně poškodí. V případě, že by Írán vyvinul jadernou pumu a dokázal hlavici zmenšit, raketa by mohla být velmi schopným a logickým nosičem.

A nakonec poslední přírůstek v teheránském arzenálu, raketa Qasem Basir, která má zasahovat s přesností 1 metru za pomoci optického navádění, a ke všemu je údajně schopna manévrovat, což ztěžuje její sestřelení. Dosah může být 1 200 až 1 400 km, ale není potvrzený, zatímco hlavice být těžká 0,5 t. Vzhledem k tomu, že byla její existence oznámena v květnu 2025, bude těchto raket jenom minimum, a možná ještě ani nevstoupily do služby.