Jednou z velkých priorit ozbrojených sil je v současné době účinná protivzdušná obrana krátkého dosahu. Její absence nahrává hlavně dronům, které mají pak volná pole působnosti, ale rovněž může jednotky nebo cenné objekty chránit před letadly, vrtulníky nebo řízenými střelami, což záleží na parametrech systému. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že se může mezi povedené zbraně tohoto typu zařadit i ta britská zvaná RapidRanger.

Systém lze umístit na nějaké vozidlo

RapidRanger je systém krátkého dosahu označovaný jako SHORAD a produkuje ho britská pobočka koncernu Thales. Ta ho popisuje ho jako vysoce automatizovaný systém určený k umístění na různé typy vozidel, a to jak kolových, tak pásových. Vybavený může být radarem nebo infračerveným zaměřovacím systémem k detekci cílů, a protože je počítáno s tím, že je vysoce mobilní, zvládne chránit jednotky v poli, pohybující se konvoje i jiné cenné cíle.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

Hmotnost systému RapidRanger je kolem 500 kilogramů, což ho činí velmi flexibilním, a další výhodou je skutečnost, že využívá již existující střely. Armádní Zpravodaj se domnívá, že pro něj nebylo tedy nutné vyvíjet nějaké nové, díky čemuž ho též bylo levnější sestrojit. Konkrétně se jedná o střely Starstreak II a Lightweight Multirole Missiles známé také jako Marlet, uvádí ArmyRecognition. Ty zvládnou ničit letadla, drony, vrtulníky i řízené střely.

RapidRanger má i nerušitelnou Starstreak II

Starstreak II je vylepšená verze původní střely Starstreak. Její hmotnost je 20 kilogramů a dosah 7 kilometrů, uvádí Wikipedia, přičemž je na cíl naváděna laserovým paprskem – není tedy možné ji zmást např. klasickým vystřelováním světlic. Jejím specifikem je speciální hlavice složená z jakýchsi tří průbojných projektilů z wolframu, v němž je ještě výbušnina. Projektily se v optimálním okamžiku uvolní a zvolený cíl mohou doslova roztrhat.

NATO neví, proti čemu stojí: „Rusko je připraveno mobilizovat jako za 2. světové války,“ tvrdí Dmitrij Peskov z Kremlu

Střela Marlet je pak víceúčelová a může být odpalována ze země i ze vzduchu. Jejími cíli mohou být pozemní i vzdušné cíle, a Wikipedia uvádí, že i ona je naváděna prostřednictvím laserového paprsku. Proti dronům byla otestována již v roce 2019, přičemž váží jenom 13 kilogramů, z čehož připadají 3 kilogramy na fragmentační hlavici, a její dosah je kolem 6 kilometrů.