F-35 byla definitivně vyřazena jako zvažovaná budoucnost španělské letectva. Je moc drahá, nezbývají na ni peníze. Šanci dostanou evropské letouny.
Mnohé evropské země podepsaly v posledních letech smlouvy na nákup amerických F-35, což jsou pro ně jediné dostupné letouny páté generace. Další je pak zvažovaly, ale stále častěji od nich ustupují. Mezi posledními Španělsko, jak redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala u tamního listu El País, který o tom 06. srpna 2025 informoval s odkazem na vládní zdroje. Místo nich dá přednost evropským letounům, i když budou nižší generace.
Jinou možnost než F-35 země NATO nemají
F-35 je jedním z mála existujících letounů 5. generace na světě – kromě něj je to rovněž americký F-22 Raptor, ale ten země nikomu neprodává, jelikož slouží k vybojování vzdušné nadvlády. Potom je tu ještě ruský Su-57, ale zejména kolem jeho nízké schopnosti stealth jsou velké pochybnosti, a nakonec dva čínské letouny, tedy J-20 a J-31.
Jak je patrné, krom amerických nepřipadají ostatní v úvahu hlavně z důvodu bezpečnostního rizika. F-35 je tak nejenom jedinou možností v případě páté generace, ale také tou nejlepší, pro jakou se mohou letectva aktuálně rozhodnout. Armádní Zpravodaj připomíná účinnost F-35 třeba proti ruským systémům S-300 v Íránu, které o nich ani nevěděly a byly zcela zničeny; ale stejně měl dopadnout i domácí Bavar-373, který je údajně lepší než ruský S-400.
Redakce Armádního Zpravodaje vnímá názory diskutujících, kteří označují F-35 za šrot, ale pravdou je, že jde o nejlepší letoun současnosti, navíc nejednou odzkoušený v boji, a že mnozí rádi přehlíží jeho komplexnost – slouží totiž i k průzkumu, PVO apod. Sice není manévrovatelný jako jiné, ale to je úplně jedno, protože vzdušné souboje probíhají na dálku.
Byla by obrovská vzácnost, kdyby se k sobě letouny dostaly na vzdálenost jednotek kilometrů, nebo stovek metrů. Program F-35 bude navíc pokračovat i přesto, že jsou ve vývoji letouny šesté generace – ano, v mnohém je pochopitelně překonají, ale je třeba vnímat, že bude jejich výroba dlouhá, nákladná a komplikovaná, a určitě tak ze dne na den nenahradí ostatní. Reálně to může být otázka i desítek let – důkazem se samotná F-35.
Wikipedia potvrzuje, že probíhá její výroba od roku 2006, a k lednu 2024 vzniklo něco přes tisíc kusů. Do evropských armád se navíc dostává ve větších počtech až v posledních letech, jelikož dosud spoléhala na starší řešení, a navíc je velmi drahá. Armádní Zpravodaj proto soudí, že je krátkozraké tvrdit, budou F-35 za pár let k ničemu, když přijde šestá generace.
Totéž by šlo ostatně tvrdit o F-16, Gripenu, Rafale a dalších, ale ukazuje se, že je modernizace stále drží i na moderním bojišti, jelikož nemusí tak často bojovat proti vyspělejšímu soupeři (ve světě je stále obrovské množství starých letounů, které budou létat ještě po desítky let hlavně v méně vyspělých zemích), a navíc slouží skvěle jako nosiče zbraní. Často mají vyšší nosnost než pátá generace a jejich provoz je levnější, takže mohou třeba bombardovat.
Eurofighter není zrovna adekvátní náhrada F-35
Hlavním důvodem, proč Španělsko od zvažování nákupu F-35 ustupuje, jsou peníze, jelikož se dle El País rozhodlo utratit 85 % z obranného rozpočtu v Evropě. Jenom pro představu, ten dosahuje 10,471 miliard eur, což je cca 256,8 miliard korun. Zbývajících 15 % tedy 38,5 miliard, což by teoreticky na nákup nějakých letounů stačilo, ale zřejmě by jich nebylo dost.
Třeba AČR má za 24 letounů F-35 zaplatit bezmála 150 miliard korun, uvádí Ministerstvo obrany ČR, což vychází na 6,25 miliard na jeden. Španělsko by tak dokázalo financovat jenom lehce přes šest kusů, což je velmi málo, a navíc nakupuje i jiné zbraně mimo Evropu. Zvažuje proto, že rozšíří své letectvo o další Eurofightery Typhoon.
Aktuálně jich má 72 a patří mezi země, která je přímo vyrábí, takže by tím současně podpořila domácí ekonomiku. Vedle toho zvažuje, že počká až na letoun 6. generace FCAS, na němž se dle Wikipedia podílí vedle Německa, které však zvažuje i vlastní cestu, a Francie usilující o dominantní podíl, takže není jasné, zda nakonec z projektu něco bude.
V případě 6. generace by Španělsko pravděpodobně kumulovalo peníze, aby na nákup mělo. Její zavedení do výzbroje je ostatně předpokládáno až ve 30. letech 20. století, takže na to může mít kolem 10 let, během nichž nastřádá klidně stovky miliard korun. Do budoucnosti ovšem nikdo nevidí, a je stejně tak možné, že se spolehne na 4,5. generaci Eurofighterů.
Myslíte si, že Španělsko udělalo dobře?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6636
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 4494
