I když má tradičně na svědomí zničení většiny nepřátelské techniky armáda, sem tam jí s tím pomáhají partyzáni, kteří se pro obranu své vlasti nebojí riskovat. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět sabotáž ruského vrtulníku Mil Mi-28 na letecké základně severozápadně od Moskvy. Partyzán byl přitom natolik „drzý“, že celou akci nahrál na kameru, i když samotný výbuch umístěných náloží vidět není.

Mi-28 má ruské letectvo sotva 200, ztráta bolí

K incidentu mělo dojít u města Toržok ve Tverské oblasti ležící severozápadně vedle Moskevské oblasti. Sídlí tam 344. středisko pro bojové použití a přeškolování leteckého personálu armádního letectva, uvádí Lidový odpor Ukrajiny, který má akci na svědomí. Jeho člen se na letišti vyhlédl zaparkovaný Mi-28, což je ruský bitevní vrtulník.

Video: Ukrajinská 2S22 Bohdana s mistrovskou přesností zničila 4 ruská děla. Doplatila na svůj největší handicap – nízký dosah

Wikipedia uvádí, že vznikl v počtu bezmála 200 kusů, a do provozu byl zařazen už roku 1982, ale od té boby prošel několika modernizacemi. Velmi povedenou byla již N, kterou Armádní Zpravodaj hodnotil s tím, že umí zasahovat cíle ze vzdálenosti až 40 km, což je na vrtulník velmi dobrá hodnota. Existuje však ještě schopnější verze NM.

Kromě 30mm kanonu Šipunov-2A42 s 250 náboji může nést na dvou pylonech pod každým křídlem různé rakety, bomby a kulomety – třeba 16 protitankových raket Ataka-V a 40 raket S-8, nebo místo druhých jmenovaných 10 výkonnějších raket S-13. Stejně tak se ale může jednat o protitankové střely 9K121 Vichr a 9M123 Khrizantema a jiné.

Španělsko vyřadilo americké F-35 jako možnou budoucnost letectva. Vybírá náhradu z Evropy, ale Eurofighter adekvátní není

Zničení takového vrtulníku je pochopitelně pro ruské letectvo citlivé už jenom proto, jak málo kusů má k dispozici. Na záběrech je přitom vidět, jak na něj partyzán umístil dvě malá výbušná zařízení, ale není známo, o jaká šlo – ke způsobení požáru ti nicméně evidentně stačilo. Není ovšem vidět jejich odpálení, ani následky – pouze v dáli něco, co vypadá jako požár.

Některé akce partyzánů lze podle redakce Armádního Zpravodaje označit za profesionální, protože mají na svědomí i jiné cenné úlovky, například systém elektronického boje, bez něhož mohou v oblasti snáze působit drony, naváděné střely apod. Konkrétně SSSR se přitom takové jednotky stavěly na odpor už během druhé světové války, a dokonce i 10 let po jejím konci mu škodila skupina známá jako „Lesní bratři“, která působila hlavně v Pobaltí.