Jestli si Rusko historicky vždy na něčem zakládalo, tak je to letectvo. Většinou ho přitom stále tvoří velmi staré, byť i modernizované konstrukce, které doplňují desítky až nižší stovky lepších. Za typický příklad dává redakce Armádního Zpravodaje Suchoj Su-34, který dal vzniknout zcela nové kategorii letadel, ačkoliv pouze v jedné ho lze označit za schopný. Je přitom extrémně drahý, takže rozhodně nepotěší, že ruské letectvo přišlo už o 1/4 kapacit přišlo.

Velmi drahá ztráta Su-34, který zabolí i velké Rusko

Suchoj Su-34 je svým způsobem impozantní letoun, a i když vychází ze starého Su-27, rozhodně patří k těm nejmodernějším. Založil přitom zcela novou kategorii, jelikož se jedná o hybrid mezi stíhacím bombardérem a útočným stíhačem, což se mohlo zdát jako dobrý nápad. Jenomže v praxi se opakovaně ukázalo, že proti moderním stíhačkám prostě neobstojí.

Tažení Napoleona ani Němců už nikdo nezopakuje a Rusko se dobývat nepokusí. Bude-li v koutě, může do 30 minut zničit celý svět

A je jedno, zda se jedná přímo o letouny stíhací, nebo stíhací víceúčelové, rovnat se s většinou z nich nedokáže, i když nese i velmi dobré zbraně vzduch-vzduch, třeba střelu R-77 s dosahem v rozmezí 80 až 193 km, nebo R-73 s doletem až 40 km, potvrzuje Wikipedia. Jenomže vzdušné souboje jsou vedeny i na delší vzdálenosti, k čemuž má Rusko střelu R-37, uvádí Wikipedia, u níž je dosah až 400 km, ale Su-34 ji odpalovat neumí (zvládá to Su-35S, MiG-31 a Su-57).

Vedle toho disponuje hlavním radarem Leninec V004 s detekčním dosahem 200 až 250 km proti cílům pozemním, zatímco ty vzdušné velikosti stíhačky vidí na max. 120 km, a taktéž disponuje schopností sledovat až 10 vzdušných cílů. Později měl Su-34 dostat lepší radar Pika-M komplexu BKR-3 s dosahem až 300 km, ale stále je testován pouze u několika kusů.

Nejtragičtější havárie v historii vrtulníků: V obrovi Mi-26 zahynulo 127 vojáků, Rusové ignorovali pravidla a podcenili nepřítele

Armádní Zpravodaj ho nicméně oceňuje v roli frontového bombardéru, protože nic lepšího nejspíše neexistuje. Na 12 závěsnících unese 12 až 14 tun, přičemž jedna ze zbraní může vážit čtyři tuny, ale nejtěžší je zřejmě FAB-3000 s hmotností 3 tuny. Často však odhazuje lehčí varianty, případně používá střely – nést může i Ch-36 nebo Ch-55 s plochou dráhou letu.

K začátku roku 2024 mělo být sériově postavených lehce přes 160 kusů, ale několik už jich bylo tou dobou zničených, potvrzuje Oryx s tím, že Rusko přišlo za poslední roky o 25 % z nich. Což je vzhledem k ceně opravdu citelné – má se jednat o nejméně 50 milionů dolarů (v přepočtu o zhruba 1,07 miliardy korun), uvádí tNV s odkazem na Jurije Ihnata, mluvčího leteckého úřadu ozbrojených sil Ukrajiny. Některé zdroje však uvádí částku o 70 % vyšší.

Polsko zásadně modernizuje své F-16. Sic nebudou nejlepší, ale Rusko nemá prakticky nic lepšího

Jenom pro srovnání, frontový taktický bombardér Suchoj Su-24 z roku 1974, jak potvrzuje Wikipedia, unese na 9 závěsnících až 8 000 kg výzbroje a vznikl v počtu cca 1 400 kusů, takže ho má zejména ruské letectvo k dispozici mnohem více, a dle AeroCorner stojí asi 25 milionů dolarů, tedy zhruba 537 milionů korun, což je rozdíl opravdu znatelný.

Ztráta hned 39 letounů Su-34, z čehož bylo 35 zcela zničeno, zatímco zbytek poškozen, tak znamená škodu nejméně 40 miliard korun. Výrobní kapacita je navíc v řádech jednotek kusů za rok, což je u takových letadel sice běžné, ale nahrazovat je rychle zkrátka nelze. I nejmodernější frontový bombardér má zkrátka velké ztráty, ačkoliv má mít řadu protiopatření a elektronických systémů, které ho údajně ochrání a pilota zavčasu varují, aby se připravil.