Odstřelovači ze speciální jednotky ukrajinské armády museli zahodit své zbraně a uchránit pozice pomocí útočných pušek a granátů muž proti muži.
Standardně jsou odstřelovači obývanými zabijáky na dlouhé vzdálenosti, ale ne vždy se mohou věnovat své specializaci a musí vytáhnout do boje de facto muž proti muži. Za příkladné dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž jsou vidět odstřelovači ze 144. centra ukrajinských speciálních sil, jak se zapojili do odrážení masivní ruské ofenzivy. Nepřítele se jim nakonec podařilo zahnat a pozice udržet, ačkoliv to nebylo snadné.
Boj mimo specializaci zvládli vojáci na jedničku
Video je směsí výpovědí ukrajinských vojáků a záběrů přímo z bojiště – převážně pochází z kamer na helmách, díky čemuž jsou zcela autentické. Vidět je obsazování zákopů nebo budovy, střelba z těžkého kulometu, ale také samotný postup, při němž museli odstřelovači odložit své typické zbraně a chopit se útočných pušek, granátů a dalšího, co bylo dostupné.
Pozorovat lze nejméně jeden útok ruského dronu, který ukrajinské speciální jednotky přečkaly v zákopu pod přístřeškem, takže se jim nic nestalo, ale jejich pozice mělo zasypávat zejména dělostřelectvo – to ovšem vidět není. Díky skvělé koordinaci se nakonec odstřelovačům ve spolupráci s dalšími jednotkami podařilo nepřátele vytlačit a pozice udržet.
Ze záběrů nelze určit, jakými zbraněmi ukrajinští odstřelovači bojovali, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že mají k dispozici jak sovětské, resp. ruské, tak mnoho zahraničních. Pro velkou jednoduchost a domácí výrobu dle desítky let zajetých standardů je však stále velmi rozšířenou útočná puška AK-74, uvádí Wikipedia, případně její deriváty, i když u speciálních jednotek lze očekávat lepší výbavu; navíc do zákopů, ale to záleží, nakolik se mohly připravit.
Již v říjnu 2023 například Ukrajina oznámila, že si bude sama v licenci vyrábět české útočné pušky CZ BREN 2, ale ty využívají i řadoví vojáci. Speciálové mají třeba IPI Maljuk, což je Bullpup verze Kalašnikovu, nebo Fort-221, což je opět v licenci vyráběná izraelská IWI Tavor. Za zvážení stojí také americká karabina M4 určená na Ukrajině výhradně speciálním jednotkám.
Stejný otazník visí také nad zmíněnými granáty, bez nichž se zákopový boj neobejde. Ukrajina má opět domácí, potažmo po SSSR – kupříkladu F-1 nebo RGD-5, ale speciální síly mohou mít opět k dispozici něco lepšího, třeba německý DM51. Ty všechny jsou tříštivé, zatímco někdy jsou třeba i termobarické, z nichž má Ukrajina výhradně domácí RTG-27.
Jak hodnotíte práci odstřelovačů, kteří si poradili s bojem nablízko?

