Rusko je pouhým stínem SSSR a má veliké problémy, kvůli nimž ztratilo pozici 2. největšího exportéra zbraní na světě. Těžko se z nich někdy plně vzpamatuje.
Sovětský svaz se díky vítězství ve 2. světové válce etabloval jako jedna ze dvou světových supervelmocí, a platilo to i v oblasti armády a vývozu zbraní. Hlavně v 70. a na začátku 80. let 20. století byl největším exportérem zbraní na světě, ale to se začalo s ekonomickými problémy částečně měnit. Po jeho rozpadu na něj chtělo navázat Rusko, ale neuspělo. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že jeho role ve zbrojním světě utrpěla a bude ještě klesat.
SSSR býval dlouho zbrojním gigantem
Sovětský export zbraní tvořil v letech 1980 až 1984 plných 37 procent celosvětového obchodu se zbraněmi, a byl o 8 procentních bodů větší než u Ameriky, uvádí ArmsControl. Od té doby ovšem podíl klesal, ale i tak bylo nástupnické Rusko dlouho za USA světovou dvojkou. Změnilo se to až v letech 2019 až 2023, kdy se na druhé místo dostala Francie. V současnosti jsou ruské vývozy zbraní kvůli válce na Ukrajině pravděpodobně velmi malé.
Sovětský svaz své zbraně nabízel hlavně spojencům z komunistického bloku a spřáteleným zemím, navíc často za lákavé ceny. Mezi nejzajímavější zbraně mohly patřit proudové letouny jako Mikoyan-Gurevich MiG-21 Fishbed. Vyrobeno jich bylo téměř 11 500, včetně těch v licenci v Indii a Československu, uvádí Wikipedia. Proslavily se třeba nasazením ve Vietnamu, kde čelily americkým letounům, ale bojovaly i v řadě dalších konfliktů.
Mezi nejpoužívanější zbraně na světě pak patřily sovětské obrněnce, hlavně tanky jako T-55 a T-72, které jsou užívány v mnoha zemích dodnes. První z nich měl ve své době revoluční nízkou konstrukci, kanon ráže 100 milimetrů a rychlost až 50 km/h, popisuje ho ArmyRecognition. A disponoval dokonce infračerveným reflektorem s dosahem až 1 kilometr, díky němuž dokázal bojovat i v noci. Zapojil se do celé řady válek, třeba na Blízkém východě.
Zlom přinesl konec studené války
Důvodů, proč Rusko nepřevzalo roli SSSR, je několik. CiaoTest to vysvětluje hlavně koncem studené války, kdy přestal být o zbraně zájem, a jejich export se tak prudce propadl. Navíc se ukázalo, že sovětské, resp. ruské zaostávají za západními – především během války v Perském zálivu, kdy Irák s armádou postavenou na sovětských zbraních proti Americe a spojencům doslova pohořel. Rusko se navíc potýkalo s velkými ekonomickými problémy.
Rusku se nicméně alespoň v některých oblastech podařilo prosadit, například s tanky a letadly. Jedním z důvodů byl export do Indie. Wikipedia uvádí, že si objednala třeba tanky T-90S, což vlastně zachránilo jeho výrobu a vývoj, jak Armádní Zpravodaj připomínal. Stejně tak si pořídila ruské letouny Suchoj Su-30MKI Flanker-H. U obou typů zbraní ale platí, že Rusko muselo jejich výrobu lokalizovat v Indii, která se na nich učila, a dnes vyvíjí vlastní systémy. U některých zbraní se to samé stalo s Čínou, a Rusko se tak vlastně střelilo do vlastní nohy.
Slabiny ruských zbraní přetrvávají
Opravdová krize ruského zbrojního exportu nastala však po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. Rusko potřebuje kapacity svých zbrojovek pro sebe, a dokonce zbraně a munici dováží ze Severní Koreje. I u nejnovějších ruských tanků T-90M se přitom projevuje slabina sovětských tanků v podobě explodující munice po zásahu a odlétající věže, což jim nedělá dobré jméno, a je tedy téměř jisté, že o jejich koupi moc velký zájem spíše nebude. A selhalo prakticky i ruské letectvo, jelikož nedokázalo nad Ukrajinou vybojovat vzdušnou převahu.
Vzhledem k nutnosti vyklidit pozice na světovém trhu, aby udrželo vlastní ozbrojené síly, se Rusko pravděpodobně nikdy na své pozice nevrátí. Armádní zpravodaj je přesvědčený, že jeho místo snadno zaujmou noví dodavatelé s technikou lepší, než je ta jeho, ať jde o Ameriku, Čínu, Jižní Koreu, Turecko, Indii nebo jiné. Čína nabízí dokonce letoun 5. generace Shenyang J-35, ale i moderní tanky, systémy protivzdušné obrany a drony.