Obrana proti dronům je do jisté míry komplikovaná, protože jde o nové zbraně, s nimiž ještě nedávno nikdo nepočítal – tedy s těmi malými, protože ty velké jako letadla jsou užívané desítky let. Řešení musí být přitom stejně levné nebo levnější, a dle redakce Armádního Zpravodaje našli jedno z možných Rusové. Vzali léty prověřené „dvojče“ Zu-23-2, které zautomatizovali a přidali k němu radar, díky čemuž si s nimi má poradit na vzdálenost až 2,5 km.

Levná zbraň s radarem a sestřelováním až na 2,5 km

Zu-23-2 je sovětský, resp. ruský tažený protiletadlový dvouhlavňový automatický kanon s náboji ráže 23 × 152 mm. Navržen byl proti nízko letícím cílům do vzdálenosti 2,5 km, ale i obrněným vozidlům na vzdálenost 2 km, stejně jako pro přímou obranu vojsk a strategických míst proti leteckým útokům obvykle vedeným vrtulníky a letadly, vysvětluje Wikipedia.

Nejsilnější nejaderná raketa na světě s 9tunovou hlavicí napáchá škody jako atomovky. Do výzbroje vstoupí do konce roku 2025

I přes své zavedení v roce 1960 však dodnes zůstává ve výzbroji mnoha armád, včetně té ruské nebo ukrajinské, která ho usadila na nákladní automobil, čímž získala relativně rychlou PVO na krátkou vzdálenost. Rusové se však vydali opačnou, nemobilní cestou. Zu-23-2 totiž instalovali do statické věže, kterou sice mohou někam převézt, ale zůstane na místě.

„Vodohrai“ uvádí, že ji ruská armáda 18. října 2025 otestovala na cvičišti Kapustin Jar, ačkoliv není jasné, s jakými výsledky. Stacionární robotické (bezpilotní) protiletadlové kanóny mají své místo, ale Armádní Zpravodaj je názoru, že to je současně jejich slabina. Jakmile je totiž nepřítel objeví, třeba po spuštění palby, může proti nim snadno nasměrovat drony.

Sestřelit, aby Rusko dostalo lekci. Jakmile naruší vzdušný prostor NATO, je třeba jednat, aby to Putin pochopil. Turecko je inspirací

Není sice pravidlem, že by třeba ukrajinská armáda vždy útočila s početnější skupinou, ale třeba ropná rafinerie v Samaře čelila 29 dronům, z nichž ji mnohé zasáhly. Pokud by proti nim ale pálily stacionární kanony, které navíc často užívají trasovací munici, bylo by možné odklonit některé i proti nim, event. je dorazit později, pakliže by je obránci nestihli přemístit.

V podání Rusů se navíc nejedná o příliš kompaktní stanici, která kombinuje kanony a radar pro detekci cílů, jelikož se zdá být poměrně velká její otočný systém. Vedle toho by mělo být možné spojit vícero věží do jedné baterie, která může být navíc vybavena samostatným radarem. Ten by buď mohl prodlužovat detekční dosah, nebo koordinovat palbu na více cílů naráz.

Levná, rychlá a účinná PVO k ochraně vojáků přichází z Německa. Cíle vidí na 30 km, ale zničí je až na poslední chvíli

Takovéto řešení může mít přesto nějaký úspěch – zejména v momentě, kdy se ho podaří rozmístit ve vyšších počtech. Samotné kanony jsou totiž levné na výrobu i provoz, nejdražší bude tedy radar a další elektronika, ale i tak lze předpokládat, že nebude provoz náročný jako u klasických systémů PVO, ať jde o Pancir-S1 nebo Buk, které navíc malé drony nevidí.