I když ho za to mnozí včetně přátel odsuzují, stojí na straně Ukrajiny a brání ji proti ruské invazi, jak Američan vysvětlil v rozhovoru, v němž uváděli své důvody i další.
I když tvoří z většiny odpor proti ruské invazi profesionální ukrajinská armáda, potažmo branci s nejvýše několika lety zkušeností, významnou roli hrají také cizinci, včetně cizinecké legie, do níž může vstoupit prakticky kdokoliv z jiné země. A jsou v ní i Američané, Britové, Finové a další, což jim mají někteří za zlé a označují je za žoldnéře NATO. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z rozhovoru, v níž dobrovolníci vysvětlili, proč Ukrajinu brání.
S ruskou invazí nesouhlasí, tak Ukrajinu brání
Cizinecká legie, v případě Ukrajiny je to plným názvem Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny, uvádí Wikipedia, vznikla 27. února 2022, tedy jenom 5 dní po začátku ruské invaze. Jejím cílem bylo jediné – umožnit vstup komukoliv, kdo zvládne testy a může přispět v odboji proti ruským silám. Její řady posilují jak běžní civilisté, tak zkušení vojáci nebo veteráni.
Redakce Armádního Zpravodaje nicméně upozorňuje, že někteří naopak vstupují napřímo do ukrajinské armády. A právě s vojáky a celkově lidmi s bojovými zkušenostmi mají někteří, hlavně přívrženci Ruska, problém, a často je označují za žoldnéře NATO (myšleno ze zemí NATO). To je však označení nesprávné, jelikož Severoatlantická aliance oficiálně do války nevstoupila, a vojáky také na Ukrajině do bojů nenasazuje. Dobrovolníci z ní však mohou pocházet.
Ostatně v rozhovoru zaznívají výpovědi Američana, Kanaďana, Brita a Fina, kteří vysvětlili, proč přišli bojovat za Ukrajinu, a prčo vstoupili do cizinecké legie. Ve zkratce se shodují, že vnímají ruskou invazi na Ukrajinu jako neoprávněnou, a že pokud došlo k porušování lidských práv a bylo ukřivděno rusky mluvící menšině, mělo to být řešeno v rámci mezinárodního práva. Mimo se jim také nezamlouvá diktátorský komunismus.
Navíc mnozí odborníci v jiném rozhovoru v polovině září 2025 uvedli, že se Rusko prakticky připravovalo na válku několik let, přičemž mělo silný základ po SSSR. Armádní Zpravodaj také upozorňoval, že přispěl k válce někdejší Euromajdan, po němž došlo k anexi Krymu. Ani s tím pak mnozí nesouhlasí a jsou názoru, že by Rusko mělo okupovaná území navrátit.
Cizinci ve službách Ukrajiny přitom někdy nenachází pochopení ani u svých přítel, kteří je bez milosti a pochopení označují za žoldnéře NATO a v životě se jim vyhýbají, nebaví se s nimi. Ani to je ovšem neodradí od obrany napadené země. Armádní Zpravodaj připomíná, že má svou cizineckou legii také Rusko, které do ní verbuje třeba Kubánce a Afričany.
Vedle toho podvádí migranty, jimž slibuje státní občanství, které sice dostanou, ale spolu s ním také povolávací rozkaz, aby vstoupili do armády. Což je podmínka, o níž jim nikdo, minimálně v případě 20 000 občanů Uzbekistánu, Tádžikistánu nebo Kyrgyzstánu, neříká. Vedle toho bojují v Rusku také Severokorejci v rámci smlouvy o společné ochraně v případě napadení.
Jak se díváte na cizinecké vojáky na straně Ukrajiny i Ruska?


