Vladimir Putin musí řešit únik informací o tajných komponentech pro vyvíjený strategický bombardér PAK DA nové generace, stejně jako pro Su-57.
Řada strategicky významných společností Ruska čelila hromadnému hackerskému útoku, jehož cílem bylo získat utajované informace. Týká se to i OKBM Afrikantov, která pracuje na dílech pro strategický bombardér PAK DA Poslannik a Suchoj Su-57. Redakce Armádního Zpravodaje z tajných dokumentů zjistila, že byly odhaleny pohony pro otevírání pumovnic nebo termíny zamýšlených dodávek, a je jasné, že to Vladimira Putina zneklidňuje.
Rusové jsou neschopní vyrábět komponenty sami
PAK DA je ruský strategický bombardér nové generace, který má nahradit stárnoucí flotilu letounů Tu-95 a Tu-160, ačkoliv to nebude tak horké, jelikož Armádní Zpravodaj v lednu 2024 upozornil, že s jeho masivním zavedením nejspíše letectvo úplně nepočítá, neboť se rozhodlo modernizovat právě Tupolevy Tu-160 na verzi M2, která je v mnoha případech dostačující.
Vyvíjen je firmou Tupolev a má se jednat o podzvukový letoun s důrazem na stealth a dlouhý dolet, stejně jako schopností nést široké spektrum konvenčních i jaderných zbraní. Konstrukčně má jít o létající křídlo, což sníží radarové odrazy, ale je navržen tak, aby operoval mimo dosah moderních protivzdušných obran a mohl provádět přesné údery na strategické cíle hluboko v týlu nepřítele. Wikipedia avizuje plánované zavedení v roce 2027.
Tomu ostatně odpovídají i informace z uniklých dokumentů, protože v nich jsou dodávky uvedeny v etapách mezi roky 2024 a 2027. Jednat má zejména o výrobky pod kódem 80RSh115 určené pro Poslannik-1 PAK DA, a sice o hydraulické pohony pro otevírání dveří pumovnice. To je vnímáno jako státní tajemství nejvyšší úrovně, a může to vést k ukončení smlouvy.
Vedle toho interní korespondence OKBM odhalila dokumenty týkající se kloubových převodovek RSh-65 pro stíhací letoun Su-57. Jejich vývoj probíhá také v rámci státních obranných zakázek kontrolovaných ruským ministerstvem obrany, a i když jde o citlivé informace, nepodléhají takovému utajení jako v případě PAK DA. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že jsou dokumenty též opakovanou ukázkou, že Rusko není na high-tech úrovni soběstačné.
Sofistikované komponenty, včetně zmíněných pro PAK DA a Su-57, musí vyrábět na CNC strojích z dovozu, hodně z Evropy. Dokumenty však zmiňují i tchajwanské Hartford HCMC-1100AG a Johnford SL-50, nebo srbské Grindex BSD-700U CNC. Jejich nákup financovalo ruské ministerstvo průmyslu a obchodu, což potvrzuje státem podporované obcházení sankcí.
Suchoj Su-57, na rozdíl od PAK DA, již létá, ale stále se potýká s problémy a prochází vývojem. Za největší nedostatek mu je vyčítána nízká úroveň stealth – mnozí odborníci tvrdí, že ji prakticky ani nemá, což si mysleli i čínští inženýři. To se Rusové snažili změnit třeba plochými tryskami, což mu sice může stealth zlepšit, ale na vysokou úroveň ho to asi neposune.
Těch problémů ho nicméně provází mnohem více, například v oblasti ne zcela vhodně zvolených materiálů, nevyhovujících motorů apod. Suchoj Su-57 je proto jako letoun 5. generace ze všech nejslabší a vlastně ani nedokáže plnit, k čemu byl stvořen – pronikat PVO. Sice je v operačním nasazení, ale výhradně jako bombardér, což je pro něj potupné a drahé.


