Rusko se svými hypersonickými zbraněmi, jakou je protilodní střela 3M22 Zirkon použitelná i proti pozemním cílům, rádo chlubí, protože je obtížně sestřelitelná protivzdušnou obranou. Není to jenom kvůli její vysoké rychlosti, ale i fyzikálním jevům, které ji činí obtížně zaměřitelnou radarovými systémy. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že se Zirkonu musí NATO do jisté míry obávat, ale ne tak moc, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Zirkon dosahuje rychlosti až Mach 9

Hypersonická střela Zirkon je jedna z takzvaných ruských superzbraní. Wikipedia uvádí, že jde o střelu odpalovanou z lodí a ponorek, nebo také z pozemního systému, jehož testování již úspěšně proběhlo. Díky scramjetovému pohonu se pohybuje rychlostí až Mach 9, a její dolet je 1 000 km. Má být schopná zasahovat plavidla, například letadlové lodě, ale zároveň zničit i pozemní cíle. Mnohé její parametry však nejsou veřejně dostupné.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creactive Commons / CC BY

Jako hypersonická zbraň je obtížně sestřelitelná nejen kvůli vysoké rychlosti, ale i jevu, který je označován jako plazmový oblak. Jde platně o ionizovaný plyn vznikající v důsledku vysoké rychlosti střely, a Military uvádí, že plazmový oblak brání pronikání radarových vln, přesněji řečeno všech elektromagnetických vln. To znamená, že má střela jakousi schopnost stealth, neboť je obtížně detekovatelná radarem. Ve výsledku jde tedy nejenže kvůli rychlosti špatně zasáhnout, na což je i málo času, ale ani nemusí být vidět.

Sabotáž nevídaných rozměrů: Ukrajinci na 6 600 km odbouchli ruskou Transsibiřskou magistrálu u KLDR, a ještě to natočili

Rusko má střely Zirkon pravděpodobně rozmístěné na 3 fregatách třídy Admirál Gorškov, a odpalovacím systémem k jejich použití je vybaven i modernizovaný křižník Admirál Nachimov. V budoucnu je však chce mít na více lodích, a hlavně na ponorkách – tou první by měla být jaderná ponorka Perm spuštěná na vodu na jaře 2025, ale ještě nezařazená do činné služby. Armádní Zpravodaj je na základě zjištěného názoru, že Rusko hodlá na Zirkon spoléhat jako na základní zbraň námořního odstrašení vůči NATO.

Plazmový oblak limituje i střelu

Nebezpečnost střely Zirkon nelze podceňovat, ale není to podle všeho zbraň, která by výrazně měnila poměr sil na moři, byť to někteří tvrdí. Armádní Zpravodaj musí konstatovat, že s její nesestřelitelností a nebezpečností to nemusí být tak vážné, neboť plazmový oblak působí i na zaměřovací systémy střely, která se až na 1 000 kilometrů musí trefit do lodí plující rychlostí třeba 55 km/h. Rusko sice tvrdí, že problém vyřešilo, ale není známo jak, a hlavně střelu nikdy nepředvedlo tak, aby to šlo nějak věrohodně ověřit.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Jednou z možností, jak mohlo problém vyřešit, je nižší rychlost, kdy již plazma nevzniká. Defence-Ua uvádí, že v konečné fázi letu, kdy klesne k zemi z výšky několika desítek kilometrů, je rychlost Mach 4,5, což znamená, že je již vidět na radaru, protože ztrácí plazmový oblak, a ani neletí hypersonickou rychlostí, takže je i snáze sestřelitelná. Podobně se chová též pseudobalistická raketa Ch-47M2 Kinžal, kterou také Rusko označuje za hypersonickou.

Video: Tatra se na Ukrajině „blýskla“ a Rusům se to nelíbí. Vojáci díky ní pokřtili střely Dlouhý Neptun

NATO má nicméně proti Zirkonu také přehlíženou obranu v síle jeho letadlových lodí. Jelikož je plavidel se střelami jenom hrstka, lze je sledovat, a není pochyb, že aliance o jejich pozicích ví. Za pomoci letadel z letadlových lodí je tak může protilodními střelami zničit dříve, než se dostanou do vzdálenosti, z níž by mohla plavidla NATO ohrozit. S přibývajícím počtem lodí a ponorek to bude obtížnější, ale lze předpokládat, že i ruské ponorky jsou pod dohledem ponorek NATO stejně, jako za studené války americké ponorky sledovaly ty sovětské.