Ačkoliv je ruská PVO považována za jednu z nejsilnějších na světě, válka s Ukrajinou opakovaně ukazuje, že má slabiny. Tou největší je neschopnost zachytit malé drony, což je podle redakce Armádního Zpravodaje nejspíše také důvod exploze odpalovacího vozidla S-400 na záběrech (níže). Vzhledem k následkům v něm musely být nabité střely, což je umocnilo. Systém je sice schopen fungovat i nadále, ale jeho schopnosti boje jsou tím omezeny.

O zničení S-400 se nejspíše postaral dron

S-400 je nejlepším systémem protivzdušné obrany v ruské armádě a prakticky tvoří jeho páteř. Má ostatně velmi slušné deklarované parametry, a to detekční dosah až 400 km, zatímco střely zasahují cíle maximálně do stejné vzdálenosti, ačkoli záleží na jejich druhu, stejně jako na tom, co mají v hledáčku, protože některé zvládají jenom desítky kilometrů.

Nová éra ochrany vojáků na bojišti. Tištěné 3D bunkry složí za chvíli, a přitom odolají přímému zásahu ruského tanku T-90M

Wikipedia vysvětluje, že se baterie S-400 běžně skládá z jednoho velitelského vozidla a nejméně jednoho radaru, ale vždy, když to je možné, má jich více, například panoramatický a multifunkční. I těch nicméně existuje několik druhů, takže se jejich dosah různě liší. Nezbytnou součástí jsou pak odpalovací vozidla, jichž může být zahrnuto v baterii až 72 s 384 raketami, ale S-400 je běžně rozdělen do praporů, v němž jich je nanejvýš devět.

Vzhledem k tomu, že se Ukrajincům podařilo mnohé součásti S-400 ruské armády zničit, potvrdili analytici z Oryxu, bývají baterie mnohem menší a pokrývají stále menší území. Výroba systémů je velmi náročná časově i finančně, což se Rusku aktuálně nehodí. V případě záběrů Armádní Zpravodaj odhaduje, že bylo největší pravděpodobností zničeno odpalovací vozidlo.

Video: Mnozí mají tanky za mrtvé, ale ukrajinský Leopard rozstřílel ruské pozice a jasně ukázal opak, i když v jednom případě minul

Odpovídá tomu mohutnost exploze a odlétající trosky – odpáleny byly nabité střely, jelikož hlavice dronu, který S-400 zasáhl, by něco takového nedokázal. O jaký se jednalo, nelze určit, ale jelikož mělo ke zničení dojít na Krymu, odpovídalo by to například FP-2 s dosahem 200 km, uvádí Militarnyi, případně An-196 s dosahem 600 km, nese-li 75kg hlavici, uvádí Wikipedia.

Kdyby k útoku došlo dnes, mohlo by se jednat také o velkou kvadrokoptéru, kterou tam ukrajinská armáda dostala za pomoci tzv. mateřského dronu, například GOGOL-M, event. námořního jako Magura W6P. Ten totiž může sloužit jako základna pro vzlet vzdušných dronů, jimž potom stačí dolet i v desítkách kilometrů. Je zřejmé, že ruská PVO touto ztrátou značně utrpěla.