V důsledku ukrajinského útoku hořel ruský sklad ropy blízko fronty, což znamenalo omezení dodávek pro armádní potřeby v několika blízkých regionech.
Jelikož je ruská armáda ve velké míře závislá na ropě, kterou Rusko ve velkém produkuje, snaží se ta ukrajinská útočit na ropné rafinerie, skladiště a související infrastrukturu, což dokáže i na delší vzdálenosti. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak hoří ropný sklad Orelnefteprodukt ve městě Livny v Orlovské oblasti. Jelikož je poměrně blízko fronty, lze ho označit za velice významný, protože to uškodilo armádě.
Omezení zejména pro severní frontu
Ropa je pro Rusko stěžejní komoditou, což platí jak pro vývoz, tak pro soběstačnost civilního a vojenského průmyslu. A právě armáda je v posledních letech velikým konzumentem produktů z ní, jelikož ji potřebuje zejména k pohonu „hladových“ tanků, BVP, transportérů, letadel, dronů a lodí, stejně jako k pohánění generátorů, výrobě zbraní atd., uvádí Wikipedia. Západní země na ni přitom uvalily sankce, kvůli nimž má omezený vývoz i jiné aktivity, potvrzuje Wikipedia.
Sklad Orelnefteprodukt se přitom nachází asi 170 km od ukrajinských hranic, jakož i od bojové linie, která je až na výjimky na stejných místech jako hranice mezi Ukrajinou a Ruskem. Lze proto předpokládat, že má velký význam pro armádu v jižních oblastech, konkrétně v Kurské a Brjanské, kde probíhají boje, potvrzuje LiveUAmap, event. také ve Voroněžské.
Ačkoliv mají někteří tendenci v takovýchto případech tvrdit, že nešlo o útok, ale např. o nehodu, případně zcela popírají, že se něco stalo, potvrdil útok gubernátor regionu Andrij Kličkov: „V noci byla Orlovská oblast opět napadena bezpilotním letounem, v důsledku čehož došlo k požáru v zařízeních palivového a energetického komplexu v Livenském okrese.“
Zda se jednalo pouze o jeden dron, není jasné – ani to, jakého byl typu. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně připomíná, že Ukrajinci rádi využívají An-196 Liutyi s dosahem 600 km, jestli nese 75kg hlavici, potvrzuje Wikipedia, případně FP-1 s dosahem sice až 1 600 km, ale hlavicí těžkou 60 až 120 kg, přičemž platí, že tím je těžší, tím je dosah nižší, uvádí Militarnyi.
Jelikož jde ale primárně o drony vhodné k úderům na mnohem větší vzdálenosti, je Armádní Zpravodaj názoru, že mohl k útoku posloužit také FP-2, což je zmenšená varianta FP-1, oproti němuž má dosah pouze 200 km, ale unese až 105kg hlavici. I jeden dron dokáže způsobit velký požár, natož pak, pokud jich bylo více, čemuž by odpovídala min. dvě ohniska.
Jak hodnotíte ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu?
PŘEČTENÍ: 6169
PŘEČTENÍ: 9445
