Ukrajinci zasadili ruskému ropnému průmyslu citelnou ránu. Jedna z velkých rafinerií musela po útocích přerušit činnost, což představuje problém pro ekonomiku i armádu.
Jelikož je ruská armáda ve velké míře závislá na ropě, kterou Rusko ve velkém těží, snaží se ta ukrajinská útočit na ropné rafinerie, skladiště a související infrastrukturu, což dokáže i na delší vzdálenosti. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak dne 5. prosince 2025 hoří ropná rafinerie ve městě Syzran asi 700 km od ukrajinských hranic. A co více, Reuters později uvedla, že musela svou činnost kvůli poškození přerušit.
Závislá je na ropě ruská ekonomika i armáda
Na ropě je Rusko naprosto závislé hlavně ekonomicky, ale také jde-li o armádu, která je v posledních letech obrovským konzumentem produktů z ní, jelikož ji potřebuje zejména k pohonu „hladových“ tanků, BVP, transportérů, letadel, dronů a lodí, stejně jako k pohánění generátorů, výrobě zbraní atd., uvádí Wikipedia. Rafinerie jsou tak přirozené cíle.
Ukrajincům přitom nedělají problém ani ty pravdu vzdálené, což ale ještě před několika lety neplatilo. Teprve v říjnu 2022 zavedla svůj asi nejznámější sebevražedný dron dlouhého dosahu, a sice An-196 Liutyi, který doletí s 50kg hlavicí až na 2 000 km, potvrzuje Wikipedia. Event. má několik měsíců také FP-1 s doletem 1 600 km při zatížení 60 kg, potvrzuje Militarnyi.
Jeden i druhý mohl být tedy použit k útoku na ropnou rafinerii v Syzrani ležící na západě Samarské oblasti přibližně 700 km od ukrajinských hranic, ale vzhledem k tomu, že ruská armáda značnou část východních území okupuje, potvrzuje LiveUAmap, soudí Armádní Zpravodaj, že drony letěly na delší vzdálenost. A zjevně zasahovaly velmi ničivě.
Z velikosti požáru lze usuzovat, že došlo k zapálení skladovací ropné věže, event. samotné rafinační jednotky, bez níž zkrátka není provoz možný. A že to může být pravda, potvrdily později zdroje agentuře Reuters, podle nichž musela ropná rafinerie v Syzrani přerušit provoz. Což je mimořádně velký úspěch, jelikož se rafinerie obvykle podaří rychle opravit.
Rosneft potom uvádí, že má zpracovatelskou kapacitu 8,5 milionu tun rop ročně, což ji řadí mezi středně velké. Armádní Zpravodaj připomíná, že nejčastější jsou závody, přes něž proteče za stejné období asi 4,5 až 6 milionů tun ropy. Krom jiného zajišťuje katalytické reformování, hydroúpravu paliv, lehké hydrokrakování, katalytické a tepelné krakování, izomerizaci, výrobu bitumenu a jednotky frakcionace plynu. Funguje přitom již od roku 1942.

