I když měla být mnohá ruská technika mimořádně vyspělá, a některou určitě nelze podceňovat, daří se ji ukrajinské armádě dnes a denně ničit. Některá je nicméně cennější než jiná. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak to vůbec poprvé za válku na Ukrajině odnesl mimořádně cenný radar P-18-2 Prima. Ten totiž dokáže detekovat na dlouhé vzdálenosti i stealth cíle, ať jde o řízené střely nebo letadla.

Vidí na stovky kilometrů, ale dron přehlédl

P-18-2 Prima je vylepšená verze z roku 2019 základní „pé-osmnáctky“ zavedené v roce 1970, vysvětluje Wikipedia s tím, že jde o tzv. radar včasného varování s dosahem až 320 km do dálky a 35 km do výšky, přičemž dokáže detekovat v azimutu 360 stupňů s přesností na 1 km. Stará se o to jedna anténa sestávají ze 16 antén Yagi, která zajišťuje jak vysílání, tak příjem.

Velká Británie provokuje Rusko, chce ho ochromit v týlu. Zajistí Ukrajině balistické rakety s doletem 500 km

Ta zajišťuje detekci leteckých objektů, včetně těch se stealth technologií, určení jejich souřadnic a nasměrování střel. Velkou výhodou je vysoká mobilita, jelikož je veškeré vybavení na jednom vozidle, díky čemuž lze radar P-18-2 připravit nebo sbalit během 5 minut. Lze však umístit ještě externí anténu ve vzdálenosti až 1 km od stanice pro zlepšení detekce.

Udávaný detekční dosah pro cíle s radarovým průřezem 2,6 m² je v nerušeném prostředí:

• ve výšce 3 000 metrů — nejméně 130 km
• ve výšce 10 000 metrů — nejméně 230 km
• ve výšce 20 000 metrů — nejméně 320 km

Zároveň výrobce udává provoz v pásmu VHF (150–180 MHz) a schopnost detekovat objekty s RCS až 0,1 m² (typické pro drony nebo stealth střely), a v některých testovacích režimech i cíle s extrémně nízkým RCS až 0,0001 m², což platí i pro letadla včetně F-35, která mají některé evropské země nebo Amerika, ale Ukrajina ničím takovým nedisponuje.

Satelitní snímky: ruské pohřebiště 670 km od Ukrajiny se plní, více než 70 vrtulníků už není schopných boje

Díky vysoké úrovni automatizace tvoří posádku radaru pouze dva pracovníci, kteří operují buď z vybavené kabiny, případně ze vzdálených pracovních stanic, což je chrání před odvetnými útoky hlavně drony. P-18-2 už není nejmodernější, v roce 1984 ho nahradil 1L13 Nebo, ale stále má kvality a nelze ho podceňovat – zejména pak jeho modernizované verze, třeba ReVEAL.

Jeho slabinou jsou nicméně drony, tak jako pro mnoho ruských systémů PVO, což potvrdili operátoři 412. brigády bezpilotních systémových sil „Nemesis“. Ti k tomu měli použít zatím málo známý prostředek Middle Strike s dosahem až 100 km, o němž Armádní Zpravodaj psal s tím, že de facto nahrazuje raketomety HIMARS, kterých je nedostatek.

Video: Rusové chtějí prorazit ukrajinské pozice v záchodových stanech. Doufají, že tak nebudou vidět

Hlavice měla být těžká 10 kg, což je na velmi citlivé radarové zařízení více než dostačující. Nelze sice vizuálně potvrdit, že by došlo k jejímu úplnému zničení, ale minimálně muselo být vážně poškozeno, což ho stejně vyřadilo z boje na týdny i měsíce – pakliže půjde opravit. Je ovšem úplně dobře možné, že ne, jelikož zejména anténu nelze nijak chránit. Je to přitom poprvé, co se ve válce na Ukrajině podařilo zasáhnout právě radar P-18-2.