I když ruská protivzdušná obrana fungovala, zasáhli Ukrajinci raketovým útokem důležitou továrnu. Není ovšem jasné, jaké zbraně k tomu použili.
Ještě několik let zpět by si uměl málokdo představit, jak silná se ukrajinská armáda stane, a že bude schopna zasazovat tvrdé údery i na dlouhé vzdálenosti, s nimiž si jedna z nejlepších PVO světa nebude schopna poradit. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět raketový útok na ruskou továrnu v Rostově na Donu. Tamní protivzdušná obrana sice pracovala, ale ne tak efektivně, a dokonce trefila rezidenční budovu.
Sestřelení na poslední chvíli to nezachránilo
Ukrajinská armáda spustila v noci z 13. na 14. ledna 2026 raketový útok na Rostov na Donu ležící asi 110 km od ukrajinských hranic, ovšem asi 250 km od frontové linie, uvádí LiveUAmap. Z toho lze usuzovat, že muselo dojít k použitý zbraní s dlouhým dosahem, jelikož by bylo nemožné vypustit je z okupovaného území kontrolovaného ruskou armádou.
Alexandr Skryabin, starosta Rostovu na Donu, později potvrdil, že v důsledku leteckého útoku vypukl požár v průmyslovém zařízení, konkrétně se mělo jednat o továrnu Empils, kde došlo k zasažení neupřesněných nádrží. Jedná se nicméně o továrnu předního ruského výrobce barev a povlaků, a stejně tak o největšího výrobce oxidu zinečnatého.
Jaké zbraně byly použity k útoku, není jasné, možností je několik. Kupříkladu dron An-196 Liutyi, který podle Wikipedie doletí až 600 km s hlavicí těžkou 75 kg, případně FP-1 s mnohem větší, až 120kg hlavicí, potvrzuje Militarnyi. Proti útoku měly však zasahovat systémy S-400 a starší S-300, uvádí Exilenova+, ale ty proti takovým dronům určeny nejsou.
Zdroje se navíc převážně shodují, že šlo o raketový útok, čemuž by odpovídala i velikost způsobeného požáru. Jako vysoce pravděpodobné se tak jeví použití řízených střel Storm Shadow s doletem až 550 km a hlavicí těžkou 450 kg, potvrzuje Wikipedia, event. to mohly být střely Neptun s „vypoulením“, které doletí až 280 km (nejde o Dlouhý Neptun).
Proti těm už by zásah S-400 a S-300 smysl dával. V obou případech jde o systém dlouhého dosahu – ten první detekuje i zasahuje až na 600 km, ale záleží na typu cíle, zatímco druhý umí detekovat i zasahovat na zhruba poloviční vzdálenost, ale existují i vylepšené verze s lepšími parametry, uvádí Wikipedia. Od svědků i tamních úřadů přitom vychází, že došlo k zasažení výškových obytných budov ruskou PVO, která tak zjevně nezvládala navádění.
Samotný průmyslový objekt měly potom zapálit trosky, což znamená, že se podařilo zasáhnout raketu nebo rakety na poslední chvíli, ale výsledek jejich útoku byl skoro stejný. Zároveň nelze vyloučit, že ruská propaganda zastírá úspěšný zásah, dělá to často a ráda.
S-300/400 systems are currently trying to shoot down missiles over Rostov https://t.co/737mripe4E pic.twitter.com/oCboKJjlx8
— Exilenova+ (@Exilenova_plus) January 14, 2026


