Již asi 1,5 roku se ruská armáda snaží dobýt Pokrovsk, na nějž soustředí poslední měsíce dokonce dominantní část svých sil. Jenomže obrněné konvoje už moc vysílat nemůže, a spoléhá se tak na malé infiltrační skupiny. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak se ruští vojáci pokouší dosáhnout města. Někteří k němu ovšem vůbec nedojedou, zatímco jiní dosáhnou jeho okraje, kde jejich cesta končí.

Ukrajinci neměli slitování, na Rusy útočili hlava nehlava

I když si Rusové mysleli na Pokrovsk nejpozději do léta 2025, ani koncem ledna 2026 se jim ho nepodařilo ovládnout. V nějaké části města sice jsou, ale Ukrajinci ho pořád kontrolují nejméně třetinu, hlavně tu strategickou s železnicí, a zároveň platí, že ho většina zůstává tzv. zónou nikoho, kdy nad ním ani jedna strana nemá úplnou kontrolu a stálé základny.

Video: žádné slitování, jenom totální eliminace. Ukrajinec s precizností rozmetal 7člennou ruskou jednotku

To ostatně redakci Armádního Zpravodaje potvrdil Mychajlo Ljuksikov, šéfredaktor vojenského webu Militarnyi, podle něhož sice ruská armáda v Pokrovsku postupuje, ale za obrovskou cenu. Dle některých dokonce dosahují její ztráty 15:1 oproti ukrajinské armádě, uvádí KyivPost. Její taktikou je přitom v posledních měsících hlavně vysílání tzv. diverzních skupin.

Jejich smyslem je obsazovat území kousek po kousku, počítá se dům, sklad, ale i sklep, a tak se postupně roztahovat. To do jisté míry funguje, jelikož má ruská armáda mnohem větší lidské rezervy než ta ukrajinská, ale donekonečna obří ztráty také investovat nemůže. Skupiny pěšáků, případně vojáků v nechráněných vozidlech, mají jenom minimální šanci na přežití.

Video: ruský voják předvedl nejnovější invenci zvanou „mnoho teček“. Drony kvůli ní padají jako švestky

Záběry o tom vypovídají dostatečně. Na začátku se podařilo ukrajinským operátorům dronů odchytit několik ruských jednotek ještě na cestě, pravděpodobně to po nich odnesla i technika, ale tím to neskončilo. Malé skupině se totiž podařilo proniknout až na okraj Pokrovsku, což byl sice jistý postup, ale netrval dlouho. Taktéž byl totiž okamžitě roznesen drony.

Je přitom vidět, jak se před nimi někteří ruští vojáci snaží utíkat, zatímco jiní i střílet. Strach a vědomí jisté smrti v jejich výrazech je patrný. Armádní Zpravodaj je názoru, že mnozí z nich také nechtějí ve válce být, ale musí, protože dostali povolávací rozkaz, případně byli zmanipulováni k podpisu smlouvy, což je dnes v ruské armádě naprosto běžná praxe.