Ruští vojáci byli uvězněni v pasti, z níž nebylo východiska, což několikrát pocítili. Ukrajinské speciální jednotky jim ale nabídly, aby se vzdali a zachránili si životy.
Když je někde situace vážná, případně je potřeba vyčistit nějakou pozici a zase se stáhnout, může armáda vsadit na jistotu a vyslat speciální jednotky. Skvělý výcvik a zkušenosti jim dávají řadu výhod, které mohou být v boji rozhodující. Redakce Armádního Zpravodaje se o tom přesvědčila na záběrech (níže), kde ukrajinské speciální jednotky ve velkém mraze čistí ruskou pozici v lese, a je patrné, že jí nepřátelé prakticky nejsou schopni klást odpor.
Rusové byli v pasti, boj by znamenal smrt
Tento případ velice dobře ukazuje, jak důležitý je nepřetržitý průzkum, který ruská armáda na dané pozici nejspíše neměla, případně byl eliminován. Jinak si nelze vysvětlit, že se její vojáci nechali uvěznit v takové pasti. Záběr je sice sestříhaný, ale je jasně vidět, jak ukrajinské speciální jednotky kráčí k východu z podzemního bunkru, v němž jsou nepřátelé.
Zaujetí pozic kolem celého východu značí, že se útočníci nejenom připravili na možnost se vzájemně krýt, kdyby z něj někdo vyběhl, ale také to vypadá, že měli zajištěné okolí a tím pádem se neobávali příchodu nepřátelských posil. Soudě podle toho i povaze ruské pozice se redakce Armádního Zpravodaje domnívá, že mohlo jít o pozorovací stanoviště.
Ale evidentně ne moc dobré, což je teď nicméně vedlejší. Ukrajinské speciální jednotky nepřítele v podstatě uvěznily, protože se zjevně jednalo o jediný východ – to je sice rizikové, ale zcela běžné, málokdy jich je zřizováno více. V takovém případě není nic jednoduššího než ho tam zahltit palbou, event. granáty, které působí v uzavřeném prostoru smrtelněji.
Kupříkladu ukrajinskou armádou hojně užívaný F-1 má smrtící poloměr až 30 metrů, vysvětluje Wikipedia, ale zranit dokáže i na větší vzdálenost. V prostoru, který má na šířku i délku několik metrů, jde tedy o devastační zbraň. Na druhou se zdá, že byli Rusové na takovou možnost připraveni, protože i když jim dovnitř letělo granátů několik, aspoň někteří přežili.
Na konci je vidět, že tři nakonec přijímají nabídku a vzdávají se. Armádní Zpravodaj připomíná, že zajatce berou obě strany války na Ukrajině vždy, když to je možné, protože jim slouží k doplňování tzv. výměnného fondu, kdy si mezi sebou poté vyměňují zajatce, obvykle v poměru jedna ku jedné, potvrzuje BBC, kteří se vrací po různě dlouhém zajetí domů.
V případě, že se vojáci chycení v takové pasti nevzdají, podepisují si ortel smrti, jelikož jsou v jasně nevýhodné pozici, z níž se de facto nemohou prostřílet. Asi jedinou záchranou by bylo, pokud by ukrajinským speciálním jednotkám došly granáty, případně jim přišly posily, například v podobě dronů. Je ale možné, že vojáci neměli se zbytkem armády spojení.
Jakou největší chybu podle vás udělali ruští vojáci?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6760
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6553
