Rychlý proces udělal ukrajinský voják pomocí Stugna-P s ruským želvím tankem. Stačila jedna rána, která projela jeho silnou ochranou jako nůž máslem.
S cílem dopravit pěchotu k ukrajinským pozicím i přes všudypřítomné drony stvořili Rusové tzv. želví tanky, které od nich někdy vydrží i desítky úderů. Ani často až extrémní ochrana však není nic platná proti protitankové střele Stugna-P, která patří mezi nejsilnější na světě. Za dostatečný důkaz pokládá redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak letí několik kilometrů, a nakonec zasahuje ruský želví tank, což potvrzuje exploze.
„Želví“ ochrana je proti Stugna-P neúčinná
Stugna-P, známá i jako Skif, je opravdovým zabijákem ruské obrněné techniky. Jedná se o čistě ukrajinský protitankový řízený raketový systém druhé generace, který si poradí též s opevněním a nízko letícími vrtulníky, potvrzuje Wikipedia s tím, že má dvě verze. Ta menší ráže 130 mm dokáže prorazit 1 000 mm RHAe, a větší ráže 152 mm probije přes 1 300 mm RHAe.
Její velkou sílu pak umocňuje tandemová hlavice, která si poradí i s reaktivním pancéřováním a jinou ochranou, jako tomu je na záběrech. Nejdříve exploduje menší nálož Stugny-P, která jako první zasáhne blok reaktivního pancéřování, čímž iniciuje jeho explozi a „vyčistí“ tak cestu pro hlavní úder, aniž by došlo k poškození hlavní části protitankové střely.
Ta se následně soustředí na vlastní pancíř obrněnce, na nějž udeří měděná vložka ve tvaru kužele obklopená výbušninou. Při detonaci se měď díky obrovskému tlaku neroztaví, ale stane se z ní superplastický kovový paprsek letící rychlostí několik kilometrů za sekundu. Soustředěný do jediného bodu se doslova „prokouše“ skrz ocelový pancíř jako nůž máslem.
Ze záběrů sice není patrné, o jaký tank se jedná, ale zjevně má konstrukci s přídavnou ochranou, kterou mohou tvořit plechy, řetězy, kovové trubky apod., potvrzuje Wikipedia. To je obecně dobré proti úderům dronů, které musí do vícevrstvé ochrany soustředit několik útoků, jelikož mají mnohem slabší a jinak navrženou hlavici – tou nejsilnější bývá PG-7VL z RPG-7.
Ta má podle Wikipedie průbojnost 500 mm RHAe, ale není tandemová, nýbrž klasická explozivní, takže si nedokáže poradit s reaktivním pancířem, a ani s jinou přídavnou ochranou. To sice umí v případě RPG-7 tandemový granát PG-7VR s průbojností až 750 mm RHAe, ale ten váží 4,5 kg a pro běžné drony na bojišti je tedy moc těžký, ačkoliv se někdy vyskytují i větší.
Každopádně ani tento silnější granát by nemusel být dostačující. Stugna-P je de facto sázkou na jistotu a jasně ukazuje, že si poradí i s tou nejlépe chráněnou technikou. Zejména pak, zasahuje-li tank z boku, kde má mnohem slabší ochranu než zepředu. Zda se ho podařilo zničit, nelze posoudit, ale exploze a přetrvávající plameny značí, že pronikla dovnitř.


