S-300V je poměrně schopný systém, který zvládne operovat sám bez dalších vozidel, protože má radar i střely na jednom podvozku. Zničit ho ale zvládne jeden silný dron.
I když patří ruská protivzdušná obrana mezi nejsilnější na světě, ve válce proti Ukrajině se naplno ukazují její slabiny. Tou největší je neschopnost zachytit cíle výrazně menší než letadla, což platí hlavně pro drony, které ji doslova drtí. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak FP-2 s až 105kg hlavicí, což je na dron opravdu slušná nálož, napadá systém S-300V typu TELAR, který má nejenom radar, ale také odpalovač střel.
I pouhé poškození radaru vyřadí S-300V z provozu
Ukrajinský dálkový dron FP-2 představuje pro ruský protivzdušný systém S-300V hrozbu, která popírá klasická pravidla vzdušného souboje. Je totiž navržen k ničení balistických raket a letadel na vzdálenost až 200 km, přičemž jeho radary 9S15 umí detekovat cíle od velikosti stíhačky, takže pro něj nízko letící dron s kompozitní konstrukcí zůstává prakticky neviditelný.
A to i přesto, že je FP-2 relativně rozměrný. Rozpětí jeho křídel je kolem 4 až 5 metrů, potvrzuje Militarnyi, což by teoreticky mělo radarům S-300V usnadnit práci. Zdá se ovšem, že je pro něj stále moc malý, a problémem je pro něj i jeho nízký tepelný podpis a schopnost kopírovat terén v minimálních výškách, což jim možnost zaměření opět významně ztěžuje.
Ruský systém S-300V je optimalizován pro cíle s radarovou odrazovou plochou nad 0,1 m², ale specifický profil a materiály FP-2 tuto hodnotu sráží. Z hlediska ničivé síly potom nese FP-2 hlavici o hmotnosti 50 až 105 kg, což je více než dost na totální zničení systému PVO, který má na jednom vozidle nejenom radar, ale také střely, protože je typu TELAR, uvádí ODIN.
Jeden levný dron, FP-2 stojí asi 1,3 milionu korun, uvádí NV, tak dokáže zničit S-300V, jehož cena se dle Reuters pohybuje mezi 2,5 a 3 miliardami korun. I kdyby ho nezničila opravdu velká hlavice dronu, dojde při zásahu odpalovacího zařízení k sekundární explozi nesených střel, a své udělá také palivo. Nicméně i poničení radaru by znamenalo pro systém úplné vyřazení.
Dosah dronu FP-2 je potom až 200 km, což umožňuje Ukrajincům napadat cíle poměrně hluboko v týlu nebo na okupovaném území. To pochopitelně vyvolává v ruském velení paniku, protože systémy nedokáží ochránit důležité cíle, a jelikož je jejich produkce nízká, nestíhají doplňovat, co jim ukrajinská armáda zničí, čímž vznikají v ruské PVO díry umožňující další útoky.

