Polští a francouzští piloti museli startovat 2krát v jednom dni k jednomu ruskému Il-20, které otravovalo nad Baltským mořem. Úmyslnou provokaci netolerovali.
Rusko rádo provokuje a pokouší trpělivost hlavně pobaltských zemí. Redakce Armádního Zpravodaje to pozoruje dlouhodobě, a incident z 08. dubna 2026 to opět dokazuje. Ruský Il-20 se vydal nad Baltské moře, a to hned dvakrát v jednom dni. Startovaly k němu proto nejdříve polské F-16, a poté francouzské Rafale, aby ho vyprovodily od hranic NATO, uvedlo Operační velení polských ozbrojených sil a generální štáb francouzské armády.
Na boj nedošlo, Il-20 ale zůstal pod dozorem
Iljušin Il-20 je už poměrně zastaralý letoun pro radioelektronický průzkum a boj pocházející z období Sovětského svazu, konkrétně byl zařazen roku 1969, potvrzuje Wikipedia. Nejčastější je v tomto případě verze M existující v počtu 20 kusů, s níž Rusko sbírá informace. Existuje však ještě RT k telemetrickému měření raketových technologií nebo PP pro elektronický boj.
I přes jeho stáří jde však o hlavní průzkumný prostředek ruského letectva – svou práci ostatně udělá, i když existují mnohem modernější protějšky. Je jasné, že se v boji jedná o bezbranný letoun, a ze sledování redakce Armádního Zpravodaje je silně nezvyklé, aby vykonával misi bez doprovodu bojových letounů, ale přesto se tak tentokrát mělo stát.
Případ je o to zajímavější, že muselo NATO vyprovázet ruský Il-20 hned dvakrát v jednom dni. Jak je zvykem, letěl bez předloženého letového plánu a s vypnutým transpondérem, a tedy nekomunikoval, což je důvod, proč k němu museli spojenečtí piloti vzlétnout – na začátku vždy proběhne vizuální identifikace, a poté dohled, že nenaruší vzdušný prostor NATO.
Napoprvé vzlétly k Il-20 dvě polské F-16. Polsko je má ve verzi C/D Block 52+, a pro vzdušný boj jsou skvěle vybaveny. Klíčem k jejich dominanci je radar AN/APG-68(V)9 a integrace střel dlouhého dosahu AIM-120C-7 AMRAAM, potvrzuje Wikipedia, a pilot také využívá přilbový zaměřovač pro navádění střel AIM-9X na krátkou vzdálenost pouhým pohybem hlavy. Nechybí pak ani výkonný vnitřní komplet elektronického boje a rušení.
Napodruhé se vznesly francouzské Rafale B, které jsou v rámci mezinárodní mise umístěné na základně v Litvě. Ty zase vynikají v soubojích díky radaru RBE2 AA s aktivním elektronickým skenováním a unikátnímu pasivnímu systému OSF pro tichý lov cílů. Hlavní zbraní je raketa Meteor s dosahem 200 km doplněná agilními střelami MICA. Díky vysoké manévrovatelnosti a systému Spectra umí vymanévrovat i moderní protějšky, uvádí Wikipedia.
Je ale zvykem, že na souboje v těchto případech nedochází. NATO si je velice dobře vědomo, že kdyby zaútočilo, mohlo by to vést k válečnému konfliktu – Rusko je sice mnohem slabší, ale pokud je možné tomu předejít, je to vždy lepší cesta. Rusové naopak v poslední době zřejmě nenarušují vzdušný prostor členů aliance tak často, ale pouze provokují.


