Americký generál přiznal, co Pentagon nechtěl slyšet: „Čína se nám vojensky vyrovnala a nejsme na to připraveni“

Stephen D. Sklenka stál koncem dubna 2026 na pódiu výstavy Modern Day Marine ve Washingtonu a řekl větu, kterou v Pentagonu roky formulovali opatrněji: „Neposlouchejte ty nesmysly o near-peer. Čína nám konkuruje prakticky v každém měřítku národního vlivu.“ Nebyl to komentátor ani politik v kampani. Byl to sloužící náměstek velitele námořní pěchoty pro instalace a logistiku, člověk, který denně řeší, jestli americké základny přežijí první salvu a jestli zásoby vydrží déle než tři týdny. Právě jeho portfolio dává výroku váhu, kterou by neměl generál z operačního štábu. Sklenka nemluví o tom, kolik má Amerika stíhaček. Mluví o tom, jestli je vůbec dokáže dostat do boje.

Od „skoro rovného“ k rovnému soupeři

Pentagon Čínu už roky označuje za „pacing challenge“ nebo „near-peer competitor“, tedy za protivníka, který se blíží, ale ještě nedorazil. Sklenka tento rámec na Modern Day Marine 2026 explicitně odmítl. Podle záznamu serveru The War Zone řekl, že Čína je „peer“, rovnocenný soupeř, a to nikoli v jedné úzké kategorii, ale napříč klíčovými předpoklady vedení války.

Nejde přitom o jednorázový výkřik z pódia. Už v červnu 2025 Sklenka v písemném svědectví pro americký Senát psal, že americké instalace přestaly být „administrativními posádkovými útočišti“ a že USA budou možná muset „bojovat o vlastní základny“. Na výstavě tuto tezi rozvinul do otevřeného přiznání parity. A právě kontinuita je důležitá: Sklenka neimprovizoval, ale veřejně dovedl do konce argument, který budoval měsíce.

Před nástupem do funkce u námořní pěchoty strávil tři roky jako zástupce velitele amerického Indo-pacifického velitelství. Už v prosinci 2021 tam veřejně varoval, že obrana Guamu, klíčového logistického uzlu v Pacifiku, nestačí proti čínským schopnostem a že „čas na výstavbu je teď“. Mluví tedy člověk, který čínské kapacity viděl z operačního křesla a dnes odpovídá za to, jestli je americký vojenský stroj schopen válku fyzicky unést.

Čísla, která dávají generálovi za pravdu

Sklenkův výrok by šlo odbýt jako rétoriku, kdyby za ním nestála data z amerických vládních zdrojů.

Lodě a průmysl. U.S. Navy měla k říjnu 2025 celkem 293 bitevních plavidel. Čínské námořnictvo je početně největší na světě. Ale skutečná propast leží jinde: čínské komerční loděnice v roce 2023 postavily zhruba 33 milionů tun velkých obchodních lodí. Americké? Asi 65 tisíc tun. Poměr přibližně 500 : 1. V případě dlouhé války právě komerční loděnice určují, kdo dokáže nahrazovat ztráty, a Čína má podle zprávy GAO v této disciplíně drtivou převahu.

Jaderný arzenál. USA stále drží mnohonásobně větší celkový počet hlavic, SIPRI k lednu 2025 uvádí 5 177 amerických proti zhruba 600 čínským. Jenže tempo růstu je na čínské straně. Výroční zpráva Pentagonu o čínské armádě počítá s tím, že Peking překročí tisíc hlavic do roku 2030. Nejde o paritu v absolutních číslech, ale o tempo, které mění strategický kalkul.

Munice a zásoby. Válečné hry think-tanku CSIS opakovaně ukazují, že v konfliktu o Tchaj-wan by USA spotřebovaly přes 5 000 dálkových střel za tři týdny. Zásoby protilodních raket LRASM v simulacích padají už v prvním týdnu. A probíhající operace Epic Fury proti Íránu, protivníkovi řádově slabšímu než Čína, podle Sklenky odčerpává interceptory a úderné zásoby, které by v pacifické válce chyběly.

První salva nepřijde raketou

Nejsilnější částí Sklenkova vystoupení podle nás není varování před čínským loďstvem, ale popis toho, jak by příští válka mohla začít. Generál jmenoval tři konkrétní scénáře první salvy: kyberútok na elektrickou síť americké základny, dezinformační kampaň cílená na rodiny vojáků a roj dronů vypuštěný z okolí instalace.

Žádný z nich nezahrnuje klasickou raketu. Všechny míří na totéž, paralyzovat mobilizaci a rozhodování ještě předtím, než se jediný námořník nalodí. Sklenka to shrnul formulací, že Amerika bude muset bojovat o to, aby se vůbec dostala do boje.

Tady se ukazuje, proč je jeho portfolio tak důležité. Operační generál by mluvil o počtech letadlových lodí. Sklenka mluví o tom, jestli na základně svítí světla, jestli funguje síť a jestli vojáci vůbec dorazí na letiště. Říká, že americké instalace čelí stálé hrozbě namířené proti jejich sítím a infrastruktuře a že část kyberinfrastruktury je zastaralá. Základny podle něj musí přestat být administrativním zázemím a stát se zpevněnými bojovými uzly, s rozptýlením sil, ochranou proti dronům a schopností fungovat i po prvním úderu.

Co to znamená pro Česko a NATO

Přímý vojenský střet USA a Číny by sám o sobě automaticky neaktivoval článek 5 Severoatlantické smlouvy, NATO je obranná aliance svých členů v euroatlantickém prostoru. Pro Českou republiku by ale nepřímé dopady byly zásadní.

Pokud by Amerika přesunula pozornost a kapacity do Pacifiku, Evropa by musela nést podstatně větší díl vlastní obrany. NATO na haagském summitu v roce 2025 posunulo závazek obranných výdajů směrem k 5 % HDP do roku 2035, a Sklenkovo varování je dalším argumentem, proč to není jen číslo na papíře. Dodavatelské řetězce munice, průmyslová kapacita a odolnost sítí se týkají i evropských armád.

Česká vláda navíc už v květnu 2025 přitvrdila vůči Pekingu poté, co veřejně připsala kyberútok na ministerstvo zahraničí čínským státním aktérům. Sklenkův výrok se do této debaty zasazuje přirozeně: pokud americký generál odpovědný za logistiku říká, že první salva přijde přes síť, pak český kyberincident není izolovaná epizoda, ale ukázka toho, jak vypadá soutěžení s Čínou v praxi.

Není to panika, je to účetní bilance

Washington nebere konflikt s Čínou jako vzdálenou hypotézu. Pentagon pracuje s čínskými modernizačními milníky 2027 a 2035, invazní scénář vůči Tchaj-wanu zůstává pro čínskou armádu hlavní plánovací osou. Sklenka nedal datum. Dal něco horšího, seznam položek, ve kterých Amerika ztrácí, a přiznal, že ztráta je reálná, ne teoretická.

Veřejná reakce Pentagonu na jeho slova zatím není k dispozici. Možná proto, že na nich není co vyvrátit, jen nepohodlná čísla, která americké vládní dokumenty samy potvrzují. Generál, který odpovídá za to, jestli se válka dá vůbec rozběhnout, řekl nahlas, že to dnes není jisté.