Ruský bitevní vrtulník Ka-52 Alligator utrpěl první bojové ztráty už 24. února 2022, v den, kdy měl pomoci dobýt Kyjev. Příběh jeho pádu je ale složitější než pouhý sestřel.
Ráno prvního dne plnohodnotné invaze kroužily Ka-52 nad letištěm Hostomel severozápadně od Kyjeva. Měly krýt výsadek, který otevře cestu na hlavní město. Místo toho se některé z nich staly prvními vizuálně potvrzenými ruskými leteckými ztrátami války, podle databáze Aviation Safety Network ještě téhož dne. Stroj, do kterého Rusko investovalo dekády vývoje a miliardy rublů, narazil na ukrajinskou obranu během hodin, ne týdnů. Jenže „pokořit“ neznamená totéž co „vyřadit navždy“. A právě v tom je celý příběh Ka-52 na Ukrajině zajímavější, než se na první pohled zdá.
Třicet let? Spíš sedmnáct – a ani ty nebyly hladké
Mediální zkratka „30 let vývoje“ sedí jen volně. Ka-52 začal vznikat v roce 1994 jako dvoumístná odvozenina jednomístného Ka-50 Black Shark. První prototyp vzlétl 25. června 1997. Sériovou výrobu slavnostně spustil holding Oboronprom 29. října 2008 a první čtyři sériové kusy převzalo ruské letectvo 24. května 2011, jak tehdy potvrdil mluvčí ruského ministerstva obrany Vladimir Drik pro agenturu Interfax.
Od startu programu do zavedení do služby tedy uběhlo sedmnáct let. Důvod průtahů nebyla jen chronická podfinancovanost ruského zbrojního průmyslu v devadesátých letech. Ka-52 vyžadoval zásadní přestavbu koncepce: novou příď pro dva členy posádky sedící vedle sebe, rozšířenou avioniku pro noční a složité meteorologické podmínky a integraci průzkumné a velitelské role. Konstrukčně sice sdílí s Ka-50 přibližně 85 % dílů, ale zbývajících 15 % znamenalo roky zkoušek a certifikací. Až do roku 2022 přitom Ka-52 nikdy neprošel skutečnou zkouškou ohněm proti protivníkovi s moderní protivzdušnou obranou.
Co přesně znamená „pokořili“
Slovo „pokořili“ v případě Ka-52 pokrývá tři různé kategorie. Průběžný OSINT seznam projektu Oryx aktuálně eviduje 68 vizuálně potvrzených ztrátových položek Ka-52:
- 54 zničených kusů
- 13 poškozených kusů
- 1 poškozený a ukořistěný kus
Pro srovnání: u konkurenčního Mi-28 Oryx vede 20 položek, u Mi-35M pouze 10. Ka-52 tak nese zdaleka největší díl potvrzených ztrát mezi ruskými bitevními vrtulníky. Částečně proto, že byl nasazován nejintenzivněji, létal na všech frontách, ve dne i v noci. Částečně proto, že měl konstrukční slabiny, na které Ukrajinci rychle přišli.
Studie britského think-tanku RUSI o ruské vzdušné válce na Ukrajině identifikuje tři klíčové zranitelnosti: Ka-52 měl slabší pancéřovou ochranu než jiné ruské bitevní vrtulníky, zejména nechráněné motorové prostory. Při agresivních výpadech blízko fronty byl zranitelný vůči přenosným protiletadlovým systémům typu MANPADS, ale i vůči protitankovým řízeným střelám Javelin v režimu přímého útoku. A ruská taktika ho v úvodních měsících války posílala přesně tam, kde tyto hrozby čekaly.
Ani papírový tygr, ani zastaralý šrot
Bylo by snadné Ka-52 odepsat jako přeceňovanou zbraň. Čísla ale ukazují složitější obraz. FlightGlobal v adresáři World Air Forces 2026 stále eviduje 135 aktivních Ka-52 v ruském letectvu a další 3 u námořního letectva. V roce 2022 přitom Rusko disponovalo přibližně 116 aktivními kusy. Flotila tedy navzdory ztrátám narostla, Rusko ztráty průběžně doplňovalo novostavbami a modernizacemi.
A Ka-52 zůstal nebezpečný. Speciální report RUSI „Stormbreak“ o ukrajinské protiofenzivě v létě 2023 ho označuje za jednu z hlavních hrozeb pro postupující ukrajinské jednotky. Vrtulníky odpalovaly řízené střely Vikhr a Ataka z hloubky přibližně 8–10 kilometrů od fronty. Na takovou vzdálenost klasický Stinger, s efektivním dosahem kolem 4 000 až 4 800 metrů, nedosáhne. Ani britský Starstreak s dosahem 1 500–5 500 metrů. Teprve systémy typu RBS 70 NG od Saabu s efektivním dosahem až 9 000 metrů dokážou Ka-52 ve stand-off roli reálně ohrozit.
Podle nás je právě tohle nejdůležitější pointa celého příběhu: Ukrajina Ka-52 nepokořila tím, že by ho jednou provždy vyřadila z boje. Pokořila ho tím, že donutila Rusko změnit celý způsob jeho nasazení. Z agresivního lovce operujícího blízko fronty se stal opatrnější střelec z bezpečnější vzdálenosti. Méně smrtící, méně flexibilní, méně užitečný.
Co z toho plyne pro širší bezpečnost
Každý zničený Ka-52 je kus ruské úderné kapacity, který nesměřuje jinam. Pro Českou republiku a NATO to ale není rozhodující metrika. Po summitu NATO v Haagu v červnu 2025 česká diplomacie označila Rusko za dlouhodobou přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Aliance drží 500 000 vojáků ve vysoké připravenosti. Bezpečnost střední Evropy se neposuzuje podle jednoho typu vrtulníku, ale opotřebovávání ruských moderních prostředků na Ukrajině je součástí rovnice.
Ka-52 Alligator stále létá, stále střílí a stále zabíjí. Jenže létá jinak, než si jeho konstruktéři a ruští generálové představovali. A to je porážka, kterou žádná novostavba z továrny v Arsěnjevu nedokáže vrátit zpět.