Chyby prvních hodin připravily Rusy u Kyjeva o vítězství. A to už měli nachystané slavnostní uniformy

Ráno 24. února 2022 se nad letištěm Hostomel u Kyjeva objevily dvě vlny ruských vrtulníků, zhruba dvacet strojů nesoucích výsadkáře, kteří měli zajistit přistávací dráhu pro desítky transportních letounů Il-76. Ty už čekaly na běloruských letištích naložené dalšími tisíci vojáky. Plán byl jasný: vytvořit vzdušný most přímo k branám hlavního města, paralyzovat ukrajinské vedení a během tří dnů převzít kontrolu nad státem. Jenže už v těch prvních minutách se začalo ukazovat, že Moskva vsadila na scénář, který nepočítal s jedinou variantou, že Ukrajina bude bojovat.

Hostomel: vzdušný most, který se zhroutil

Ruský výsadek na Hostomelu narazil na odpor okamžitě. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila část vrtulníků ještě před přistáním, přeživší výsadkáře zasáhla dělostřelba a následoval mechanizovaný protiútok. Přistávací dráha byla poškozena a později záměrně kráterována, takže transportní Il-76 neměly kam dosednout. Podle rekonstrukce Modern War Institute čekalo na přesun až několik tisíc vojáků v odhadovaných 41 letounech. Mise byla přerušena.

Tím padl celý první pilíř operace. Hostomel neměl být jen letiště, měl být předmostím, odkud se ruské síly rozlijí do klíčových sektorů Kyjeva. Bez něj zůstaly mechanizované kolony na silnicích severně od města jedinou cestou k cíli. A ty měly vlastní problémy.

Plán na 72 hodin bez plánu B

Rozkazy k invazi dostala většina ruských jednotek teprve zhruba 24 hodin před útokem. Vojáci neměli dostatek munice, paliva ani jídla. Chyběly mapy, spojení fungovalo špatně a řadoví důstojníci často netušili, jaký je širší operační záměr. Podle analýzy RUSI šlo o přímý důsledek extrémního utajení, Kreml se bál úniku informací natolik, že obětoval bojovou připravenost vlastních sil.

Druhý pilíř, na kterém plán stál, byla vzdušná kampaň. Ruské letectvo mělo v úvodních hodinách zničit ukrajinskou protivzdušnou obranu a zajistit dominanci nad bojištěm. Úvodní údery a elektronický boj fungovaly jen několik hodin, v některých směrech maximálně den. Ruské velení přitom chybně vyhodnotilo, že ukrajinská PVO je vyřazena, letadla proto létala bez odpovídajících rušicích kontejnerů a pozemní síly postrádaly dostatečné protiletadlové krytí. Ukrajinská PVO se během druhého a třetího dne znovu seskupila. Nebe nad Kyjevem zůstalo nebezpečné pro obě strany.

Třetí pilíř byl neviditelný, ale možná nejdůležitější. FSB vybudovala pro okupaci Ukrajiny zvláštní 9. správu, která měla zmapovanou síť spolupracovníků a přístupy ke kritické infrastruktuře. Moskva nepočítala jen s vojenským průlomem, počítala s okamžitým převzetím správy po pádu vlády. Celý koncept vycházel z představy, že ke kontrole území stačí kolem osmi procent spolupracujícího obyvatelstva. Když se ukrajinský stát nezhroutil, agenturní síť ztratila smysl.

Uniformy na přehlídku a sebejistota, která oslepila

6. března 2022, necelé dva týdny po začátku invaze, zveřejnilo ukrajinské velení sil speciálních operací na Facebooku tvrzení, že ruští vojáci s sebou přivezli slavnostní uniformy s medailemi, připravené pro ceremoniální pochod po kyjevském Chreščatyku. Informaci přetiskla řada médií a stala se jedním z nejsilnějších symbolů ruského sebepřecenění. Nezávislý ruský plánovací dokument, který by to potvrzoval, veřejně k dispozici není, jde o ukrajinské tvrzení z bojiště. Zapadá ale do logiky operace, která byla od začátku postavena na předpokladu rychlého triumfu.

Sebejistota nebyla jen symbolická. Projevila se v každém aspektu plánování: v tom, že Východní vojenský okruh, podle řady expertů nejméně schopná součást ruské armády, dostal jednu z nejnáročnějších os útoku. V tom, že logistika nepočítala s bojem delším než pár dní. A v tom, že nikdo nepřipravil variantu pro případ, že Kyjev nespadne.

Co zlomilo útok, a nebyl to jen Javelin

V západním mediálním narativu se bitva o Kyjev často redukuje na příběh o Javelinech a NLAW, které ničily ruské kolony. Realita je složitější. Studie RUSI výslovně uvádí, že pokus o dobytí Kyjeva zlomily především masované palby dvou ukrajinských dělostřeleckých brigád, které systematicky rozbíjely ruské mechanizované formace na přístupových osách. Západní protitankové systémy, asi 150 odpalovacích zařízení Javelin a 2 000 kusů NLAW dodaných ještě před invazí, pomáhaly zdržovat a dezorganizovat postup, ale nebyly hlavní příčinou ruského neúspěchu.

Klíčovou roli sehrál i moment, který se odehrál v noci z 25. na 26. února. Volodymyr Zelenskyj odmítl americkou nabídku evakuace slovy, která obletěla svět. Tím vyslal signál nejen vlastním občanům, ale i ruským plánovačům: politický kolaps, na který Moskva sázela, se nekoná. Kontrast s Kábulem o půl roku dříve, kde prezident Ghaní uprchl a stát se rozpadl během hodin, nemohl být ostřejší.

Proč jih fungoval a sever ne

Zatímco u Kyjeva se ruský plán rozpadal, na jihu Ukrajiny postupovaly ruské síly konvenčněji a úspěšněji. Důvod nebyl v tom, že by jižní jednotky byly výrazně lepší. Měly kratší zásobovací osy z Krymu, čelily starším a méně mobilním systémům ukrajinské PVO a operovaly v logice klasického územního postupu, ne v logice hazardu na kolaps státu. Právě srovnání obou os ukazuje, v čem spočíval skutečný problém kyjevské operace: nebyla to jedna fatální chyba, ale celý koncept postavený na předpokladu, že protivník přestane existovat dřív, než bude třeba skutečně bojovat.

Rusko bylo v prvních hodinách blízko k vytvoření velmi nebezpečné situace u Kyjeva. K dobytí města v klasickém vojenském smyslu ale blízko nebylo, a jakmile se kolaps nedostavil, nemělo podle analýzy CSIS dost bojové síly na to, aby třímilionovou metropoli skutečně obsadilo. Slavnostní uniformy zůstaly v batozích. Na Chreščatyku se nakonec v srpnu 2022 přece jen konala přehlídka, ale vystavena na ní byla zničená ruská technika.